Syncy z gorolski kapele Bezmiana nás pozvali na 3x30 narozeniny do PZKO v Bystřici. Začínali jsme hrát až ve 21:00. Ještě že jsme na poslední chvíli zorganizovali zvukaře Radima s aparaturou, bo na komba by to bylo dost marné. Pařba to byla jak se patří.
Jabkový den v Jablunkově se vydařil i s počasím. Kluci z LS audio zvučili na jedničku. Naším Jablunkovanům jsme se evidentně líbili, bo byl aj nějaký přídavek. A mě se pak zas pro změnu líbilo třinecké Café 80, které hrálo po nás.
Domov důchodců v Komorní Lhotce. Slunečné počasí pomohlo naší sestavě s dvěma náhradníky Milanem a Jirkou. Zahráli jsme si cca 1h ke spokojenosti na obou stranách. A ještě taková zkušenost. Člověk vždycky v těch domovech potká někoho, koho už roky neviděl.
Chata Girová. Pohodové hraní v horském prostředí. Moje srdeční záležitost. Hodně známých, vstřícní a kamarádští pořadatelé. Kolda střídal kytaru s bendžem. Jirka hrál basu a zvučil. Prostě jsme se nenudili a nenudili se ani poslouchající vandráci, trampové a turisté.
Koncert v Gostyni v Polsku. Akce ta se konala v kulturním domě a spíš naše hraní navazovalo na přednášku Karin Lednické o její neskutečně čtivé trilogii Šikmý kostel. Pak následovaly nějaké filozoficko-politické debaty o slezské autentičnosti v Polsku a my jsme pak tuto celkem náročnou diskusi uzavřeli cca hodinovým repertoárem Blafu. Asi se to podle závěrečného potlesku povedlo.
A už jsme v říjnu a ten jsme opět zahájili hraním na narozeninové party kamaráda Jirky v Hnojníku. Hráli jsme mu už na třetích kulatinách ve stejném hangáru, jak se opravují nákladní auta. To už začíná být pomalu na časosběrný seriál. Každopádně bylo moc dobře.
Na říjen máme zatím předpřipravené dvě akce:
17.10. veřejná zkouška na chatě Skalka
24.10. Vzpomínkový večer na Bubleho U Pašíka v Třinci

Popřemýšlejte a ukažte se…

Těší se na vás BLAF

A pokračujeme s koncertováním spíš po letních festivalech.
Festival bramborových placek ve Skřečoni. Pohodové hraní, trošku deště, ale zato perfektní publikum a pořadatelé. Potkali jsme tam hodně známých fanoušků i z Góralie. Na Pivní slavnosti do Tyry jsem to vzal pěšky z Lomné přes Kamenitý a Kalužný. Tam jsme si zahráli po The Synks a dokonce nás obdarovali kapelními tričky. Velká čest pro nás. Díky Synkscy
Jakubovský festival v Kysuckém Novém Mestě. Pěkné přivítaní pořadateli a pozorní posluchači. Super zvuk. Ten už je ostatně samozřejmosti na všech větších festivalech. Z dvojáku mám skrze hlasivek respekt. První byl Gulášfest Na lodičkách v Karviné. Tam jsme to ale v podstatě zahajovali. Reakce byly ale vesměs posluchačsko pozitivní. Za to na Gorola. Tam se nám zvedlo ego. Normálně jsme hráli hodinu a půl a partyja pařila celou dobu na nás v dešti. Za tu výdrž a oddanost MOOOC WIELKI DZIYNKA. Fakt si toho vážíme a máme Vás všechny moc rádi. Poděkování patří i Leszkovi a jeho týmu LS Audio. Letos to bylo asi poprvé, co nás zvučili.
Letní kino Návsí. Nazvučil nás dokonce už po třetí starosta Marian. Areál se naplnil a my jsme hráli ostošest. Ale taky jsme si vzpomněli, že před rokem jsme se naposledy viděli s Bublem a je nám z toho smutno a chce se mi ronit slzy, když to teď píšu. Na jeho výročí, jsem si zajel na kole vypít pivko tam někde pod Kozubovou, abych mu byl blízko.
Den obce Smilovice. Pro nás personálně trochu náročné hraní, protože nám na poslední chvíli omarodil bymbynista Jano a taky Kolda zastupoval Radka na bendžo. Ale oddaní posluchači nás drželi nad vodou a vše dopadlo dobře. I přídavek byl.
Teď zažíváme období, kdy druhou kytaru v záskoku hraje Jirka. Den obce pro nás na Písečné neměl chybu, i když jsme začínali v 17:00 jako první kapela. Po nás pak byly Buty, ke který vzhlížíme s úctou k muzice nahoru a taky jsme pokecali s Radkem Pastrňákem a dali si i nějakou tu pulku od fanoušků. Možná to přeženu, ale co my cítíme k Butům, to možná údajně k nám cíti Thy Synks. A to mě těší.
Narozeniny u Černého kohouta na Kamiónce, to bylo jak hraní na vylidněném Strahově. Obrovská louka a max dvacka posluchačů. Ale vyšlo to a přežili jsme a oslavencům se to líbilo. Hospůdka U Tondy v Dolní Lomné. Zaskakující Jirka poskytl svoji aparaturu a tak jsme měli perfektní zvuk. Údajně přišlo nejvíc lidí na naše hraní a taky jsme tam prý během prázdnin udělali nejlepší šou. A to se dobře poslouchá. Taky moc děkujeme za pozvání.
Takže zůstaňte nám naklonění a doražte i na nějaké naše zářijové akce. Těšíme se na Vás.

BLAF

Už se těšíme na léto. To bude od června až do září skoro všechno hraní pod šírým nebem, a to my máme moc rádi. Tak si to spolu všichni užijme.
Takhle jsem zakončil poslední aktualitu. A už v tom venkovním režimu frčíme.
Na výletišti v Písečné jsme zahráli na oslavě 200 narozenin 3 chlapíku z Góralie. Jedním z nich byl náš basák Robert. Dodatečně gratulujeme. Bylo tam moc dobře. Hráli i Frontier. Rocková kapela, kde bubnuje náš Jano. I když Frontíci patří do kategorie „mrtvých kapel“, hrají totálně s profi nasazením. Smekám.
V hospůdce U Propasti v Hranicích jsme už hráli potřetí a rádi si tam zahrajeme i příště. Překvapili nás fanoušci, kteří chtěli po nás písníčky, na něž jsme už skoro zapomněli. Třeba „Je wiosna“. Ale jo, zvládli jsme to se ctí. I když teploty po 19:00 se stále držely na třicítce.
Na Kamenitém zaskakoval Jirka s kytarou za Honzu a dokonce nám vylepšil zvuk. Bylo to druhé za sebou hraní v úmorném vedru. Těměř sportovně vytrvalostní výkon. Lidi poslouchali, radovali se a házeli nám do futrálu. A to jsem ho tam měl opravdu otevřený omylem. Jo, už si vzpomínám i na něco negativního. Poprvé jsem neudýchal „Dziuru“.
Ozvěny Pomezí. Nádherný návrat. Byli jsme sami se sebou maximálně spokojení. A více si o tom můžete přečíst v aktualitě z 6.7. Pěkně se tam rozepsal náš exkytarista Jirka Mannheim. Za což mu patří velké díky.
Taky na Hrčavé bylo super. Vyrazil jsem tam z Bukovce pěšky. Super pořadatelské zázemí, výborný zvuk, chutné očerstvení, vděční posluchači i šikovná moderátorka. Rádi se zase vrátíme.
Zahrada v PZKO Karpentná. Tam jsme si potuplovali, že pro ty letošní festivaly jsme si vybrali jedinečný repertoár. Je také pravdou, že jsme museli na něj absolvovat dvě zkoušky. Jednu u Roberta a jednu u Jirky. Syncy dík za azyl. A co dodat?

Show must go on !!!

Tom a Blaf

Ozvěny Pomezí
Napsal Jiří Mannheim

Kapely, ke kterým mám osobní vztah:
New Bridge
Zadek šlape, jede jim to, basa groove jak cyp, bicí to táhnou, sólovka odvedla přesně to, co měla, vpředu čtyři baby, dvě z nich zkušenosti z proslulých Red Hats, s další z nich jsem měl tu čest chvilku hrát i já, a čtvrtá je taky výborná zpěvačka. Sestava, která může v klidu obrážet evropské country akce a neztratí se. Lucka mě potěšila se Sheryl Crow a taky vystřihly jeden z nejznámějších hitů Dolly Parton. Nojo, na festivalech chceme slyšet i fláky, které dobře známe.

Blaf
Znám téměř 40 let, 10 let jsem hrál, přes 20 let příležitostně spolupracuji, dnes již 3. (Jano, Robert, Honza) a 4. (Radek, Kolda) generace muzikantů doprovázející fenomenálního Tomáše. Co k tomu říct? Škoda, že není po naszymu jednacím jazykem EU, to by měli trh 500 milionů lidí, tak je to jen úzký proužek mezi Bohumínem a Mosty a podobně úzký proužek v Polsku. V rámci vystoupení měl bubeník Jano své pěvecké číslo, kterým okouzlil všechny ženy v publiku. No, a 3 přídavky (jeden jsem si vyřval, ale nebyl jsem sám) hovoří samy za sebe.

K akci lze poznamenat akorát to, že je podstatně komornější, areál je krásný. Mně třeba komornější atmosféra vyhovuje, nějak už nemusím davy na festivalech ani v Kauflandu, ale asi to pak není ten správný komerční úspěch. Ještě musím pochválit mistra zvuku, nechtěné výsledky zvukařské práce, jako třeba "kula" (ano, zažili jsme kdysi, třeba v podání profíka, který zvučil Vlastu Redla) se letos Pomezí vyhýbaly, kdybych si už měl trošičku rýpnout, tak akustické kytary by mohly ven o něco více cinkat, ořezané mají být jen v odposlechu.

Málem bych zapomněl, Mloka letos vystřídal Jiří Holoubek, a byl skvělý, slyšet chválu z úst frontmana Spirituál kvartet je zvláště pro místní kapely rajská hudba, snad se v Lomné někdy dočkáme i celého kvartetu.

Koncem břena jsem se vrátil nabitý cestovními zážitky z třítýdenního pobytu ve Vietnamu. Tentokrát jsem se ale rozhodl, že o tom písníčku nenapíšu. Stejně všichni chtějí na koncertech jenom Cug do Werku. Spíš bude jenom takový krátký cestopisek. Písníčka Izrael už svoji zkušenost s poslechovostí má a od toho se vyvíjí mé naložení s touto záležitostí.
Hned po návratu jsme si zahráli takový klubový večer v Třinci v country hospodě U Pašíka. Bylo tam jako vždycky všechno na jedničku. Občerstvení i atmosféra. Pašíku a Mari, moooc velké díky.
Pak následovaly dvě soukromé oslavy v penziónu Beskydka v Dolní Lomné. Byla to oslava kulatých narozenin mé sestřičky a týden na to kominická svatba. Bohužel jsem měl respirační problémy, tak jsem celkem se zpěvem bojoval na obou vyjmenovaných akcích. Klukům s Blafu děkuji za dobrovolnou účast v rámci projektu „musíme si pomáhat“. Díky patří i Milanovi za záskok na basu.
Absolvovali jsme také dvě zkoušky. Oprašujeme málo hrané věci. Takže to zkusíme v létě rozjet z trochu odlíšným repertoárem. Doufejme, že se to chytne.
Z akustického hraní v Allegory Baru v Bystřici jsme měli trochu tému, ale i když nebylo moc lidí, tak atmosféra byla až srdečně bouřlivá. Jiskry přeskakovaly, a to je moc dobře. Díky patří Alešovi za pozvání.
Už se těšíme na léto. To bude od června až do září skoro všechno hraní pod šírým nebem, a to my máme moc rádi. Tak si to spolu všichni užijme.

Tom a BLAF

Společný koncert v Třinci U Matesa s mladičkou pankovou kapelou The Synks vyšel až na 2. pokus. Syncy jsou zajímaví hlavně tím, že zpívají ponaszimu. Rozbalili to tam velice energicky a omladili tím i věkový průměr našich fanoušku. Prostě ta mladá partyja tam zůstala na nás a vydržela do konce. Velice povedená akce. Tímto děkujeme i pořadatelům akce a určitě se tam rádi vrátíme.
Na Beskydce v Lomné poslední dobou hrajeme už jen soukromé akce. Hrálo se naší kámošce Jance k jejímu jubileu. Akorát cesta zpátky byla po ledovce, tak jsme jeli velice opatrně.
Už loni nás zvali zahrát si W Jabłónkowski Kamiynicy u podavání vánočního punče. Tak jsme letos přikývli a bylo moc fajn. Až na ten mráz. Bylo nějak -10 a ještě jsme ke všemu měli 2 záskoky. Za Roberta s pochroumanou rukou hrál na basu Milan. A Jirka, čím dál víc protěžovaný "alternátor", hrál hlavní kytaru. Druhou jsme vlastně ani neměli, protože akce byla domluvená dost narychlo. Takže se konala personální premiéra.
Další personální premiéra byla ve Stříteži v hospodě na dvojkoncertu skupin Pár Strun a Blaf. Tentokrát si na basu zahrál zaskakující kytarista Jirka, protože náhradní basák Milan ohlásil také vážný problém s rukou. V pondělí před Stříteži byla nutná zkouška u Roberta a vše dopadlo velice dobře. Možná mohlo přijít více lidií, ale díky i za to málo.
Ještě tak okrajově. S Janem jsme zahráli na Radnici v Jablunkově u příležitosti křtu Česko Polského slovníku Po NAŠIMU paní Aleny Staré, bývalé to kronikářky našeho kouzelného podhorského města. Dokonce jsme měli tu čest být v pozici kmotrů. Díky za to.
V Třineckém stacionáři Jantar oslavoval kamarád Jirka své padesáté narozeniny a já jsem tam byl pozván jako bavičské překvapení. Všechno si sedlo, zazpívali jsme si, zasmáli se, dali si kávu, chlebíček a zákusek. Jo jo, je to radost, dělat druhým radost. Nešetřete s tím.

Hezké dny v období postním a finišující zimy přeje tom a BLAF

Mám pocit, že jsem už letošní rok v aktualitách párkrát uzavřel, ale přesto ještě něco přiložím.
V Alzheimer Home v Jablunkově byl koncert velice srdečný. Repertoár jsme vybrali čím jak nejvhodnější k natěšenému publiku a setkali jsme se na stejné ferekvenci, která opravdu nádherně rezonovala. Dzuipla v Těšíně byla taktéž pohodově naplněná. Měl jsem ale chronické potíže s hlasivkami, tak jsem asi působil trošku unaveně. Přídavky ale nějaké byly, takže spokojenost na obou stranách. Soukromá oslava v Teplicích nad Bečvou. Hosté byli i napůl z Góralie. Repertoár napůl tradiční country a napůl náš gorolgrassový zjevně vyhovoval.
Teatr PZKO Milików mě pozval zahrát mezi dvěma scénami Baladu o vzniku Werku. Tak jsme si to tam s Koldou střihli a příležitostně se pobavili hereckými výkony u představení Mój chłop se zegził w lazniach a Ława. Fakt je to lavina srandy od A do Z u obou představení. Pokud ještě někde budou ty dva kousky hrát, vřele doporučuji.
Pro Blaf byl závěrečnou tečkou Třinecký adventní koncert před Trisia. Opravdu jsme si to užili a vnímali, že i vy posluchači a naší fanoušci jste si to užili s námi. Hlas jsem po dlouhé době měl jako zvon a kapela hrála jako vždycky v nejlepší formě.
Závěrem přejeme všem hezké a pohodové Vánoční svátky
A hodně štěstí a zdraví nejen v roce 2026

Tom a BLAF

Napsali o nás na Gorolweb.cz:
Jablunkovský Rokáč zažil v neděli 16. listopadu 2025 událost, na kterou se bude dlouho vzpomínat. Skupina Blaf zde oslavila čtyři dekády svého působení na hudební scéně – a jak už to u této legendy bývá, slavilo se s pokorou, humorem, emocemi i energií, která by vystačila na několik koncertů.
Slavnostní večer odstartoval už v 18 hodin promítáním archivního videa z oslavy dvaceti let kapely v jablunkovské Ameryce. Nostalgické záběry připomněly, jak dalekou cestu Blaf urazil. V 19 hodin už kapela stála na pódiu a spustila intenzivní průřezový koncert o třinácti skladbách. Program nebyl sestaven chronologicky – starší písně se střídaly s novějšími, aby vynikla šíře devíti alb i hudební vývoj, kterým Blaf prošel.
Součástí oslav byli také náhradníci, dlouholetí zvukaři a několik nejvěrnějších příznivců kapely, na které Blaf nezapomněl. Pogratulovat přišli i představitelé fanoušků – dokonce formou básničky – a nechyběl ani starosta Jablunkova Jirka Hamrozi či vedoucí JACKi Gabka Niedoba.
Kolem osmé hodiny večerní došlo na nejsilnější moment celého koncertu. Na scénu postupně přicházeli bývalí členové Blafu. „Pozvali jsme Luboše Raszku, Rosťu Kluz, Vaška Kluz a Zbycha Kotase,“ vzpomíná zakladatel kapely a zpěvák Tomáš Tomanek. Do sestavy, která fungovala tři roky, patřili také Pavel „Buble“ Sikora a Radim „Piškot“ Duda. „Buble je ale už v muzikantském nebi a Piškot se omluvil, bo bydlí daleko. Samozřejmě počítám v této sestavě i sebe,“ dodává Tomanek.
Nechyběla ani třinecká éra. Na pódium dorazili Jirka Mannheim a Láďa Kunz, zatímco Karel Gibiec se musel omluvit. V tomto složení Blaf hrál deset let. Tomanek připomněl i období po roce 1998, kdy kapela vystupovala v sestavě: Tomáš Tomanek, Pavel Buble Sikora, Jan Klus, Robert Kulka, Honza Pazdera
Od roku 2016 s Blafem hostuje Richard Kolda Dziubek a od roku 2021 převzal banjo po Bublem Radek Kajzar. "Buble z důvodů zdravotních nastoupil do muzikantského důchodu. Bohužel, letos počátkem srpna odešel do muzikantského nebe," dodává zpěvák.
Vrcholem první části večera byla společná píseň 100 lat, kterou si svorně s kapelou zazpívalo všech 350 návštěvníků. Předtím se přípitkem vystřelilo několik šampaňských a atmosféra v Rokáči byla doslova rodinná. Po krátké pauze Blaf pokračoval další rundou – a tentokrát se hrálo i pro Bubleho. "Písničkami Prózne cicho, Wieczny sztudent, Hyrczka a Labradorek jsme do muzikantského nebe pozdravovali Bubleho a věřte, že jsme ho cítili v tu půlhodinku na pódiu s námi. Jo, jsou to teprve tři měsíce a chybí tady a bude chybět," popisuje Tomanek.
Rok 2025 byl pro Blaf náročný, ale mimořádně významný. V létě kapela odehrála svůj 1500. koncert a pokřtila deváté album Fórt dokoła. A aby toho nebylo málo, na výročním koncertu se rozjely i přídavky – diváci pařili, zpívali a svítili mobilními telefony, čímž vytvořili nezapomenutelnou atmosféru.
A pak přišlo překvapení, které poslalo už tak vrcholící oslavu ještě o několik stupňů výš. Na pódium nastoupil Tomáš Klus spolu s Jirkou Kučerovským. "Neuvěřitelné šou, a to kluci umí udělat ve dvou. Klobouk dolů. Smekám před Tomášovým improvizačním potenciálem a Jirkovou instrumentálností. I když slavili už s námi potřetí, pokaždé mě dostanou. A vůbec, dostali nás všecky, a to v tom nejpozitivnějším smyslu," říká Tomanek.
Závěr večera patřil poděkování. "Chci poděkovat doslova všem zúčastněným a celému týmu jablunkovského Rokáče za tu nejkrásnější oslavu našeho 40. jubilea. Mějme se všichni čím jak nejlíp. Děkujeme!!!" vzkázal za sebe i celou kapelu.

Tomáš Tomanek a BLAF

Před oficiálním křtem CD jsme si udělali u Roberta zkoušku a zopakovali Bubleho delší dobu nehrané songy a taky potrénovali fláky z nejnovějšího alba Fórt dokoła.
To jsme pak pokřtili na Jabkovém dni. Kmotři ze Slovenska dorazili s předstihem. Janko Kulich a jeho Kolegium tomu obřadu dalo parádní koule a pak nám taky něco zahrálo. Parádní nářez jim však byl předčasně ukončen z důvodu zbytečně dlouhých příprav nafrněné celebrity po nich následující. Kdybychom to věděli, tak zkrátíme vystoupení svoje. Sorry chalani a děuča!! Ale počasí vyšlo a Táňa moderovala s grácií sobě vlastní. Díky i za to a hlavně díky pořadatelům z Jacki, že s námi do toho šli.
V Konské jsme hráli na 720. výročí založení obce. Kdysi před 20 léty jsme vtipkovali, že Buble si pamatuje, jak ta obec vznikala. Bylo tam hodně známých, ale neměli jsme moc lehkou situaci, bo jsme hráli po kapele MMP, kteří to bušili do konščanů (ne konžčanu) s bicíma přes známé hity i jejich chytlavky vlastní. My jsme byli bez škopků, tak jsme to měli s tím akustickým podáním trochu těžší, ale ustáli jsme to nakonec i s dvěma přídavky.
Jarmark v Dolní Lomné opět nezklamal. Vystupovali jsme v plné síle. Leszek udělal perfektní zvuk. Počasí opět bez deště, ale byla už trošku i zima. Takže byl i důvod nějak si zatopit. (Uff ty asociace)
S Bublem jsme se byli ještě jednou rozloučit na chatce pod Kozubovou. Pozvali nás tam jeho nejbližší a příbuzní. Tak jsme poseděli a zavzpomínali. Byla i sranda, ale to s Bublem a vzpomínkami na něj zůstává a pokračuje.

Tom a BLAF

Tak se nějak učíme sžít s tím, že Buble už nikdy nedorazí na naší zkoušku, nezavolá, nezavtipkuje… Ještě že jsme s ním týden před jeho odchodem nahoru dali po pulečce a pivku a zahráli mu v Návsí v letním kině jeho Skalku. Aspoň máme na něj hezkou vzpomínku. Loučení se konalo ve smuteční síni v Jablunkově a bylo zakončeno dlouhým potleskem.
A Blaf jede dál. To je realita, co?
Hned další pátek jsme hráli na soukromé oslavě na zahradě v Hrádku, a tam už se pokusili oprášit některé Bubleho songy. A že jich je. Zkusím vyjmenovat. Zymby, Skałka, Rułeczka, Hyrczka, Labradorek, Wieczny sztudent… No protě samé perly. Některé musíme oprášit. Co už nikdy ale bez něj nedáme, tak Drupiho Kozi Pikola(małe cycki). Na to byl opravdu expert. Vždycky dokázal všechny strhnout.
Na chatě Skalka jsme si domluvili s chatařem Josefem soustředění, nebo-li veřejnou zkoušku. Bylo moc dobře. Trošku jsme oprášili songy, které málo hrajeme, nějaké ty Bubloviny a vyzkoušeli si něco z nové desky. A zůstali přes noc.
Dožínky Oldřichovice na Fojtství. Asi letošní nejlepší hraní. Publikum reagovalo, jak kdyby bylo na nás připravené. Vláček rozjeli hned u Cugu do Werku a pak celou hodinu plánovanou a půlhodinu přidávanou pařili totálně spontánně. Nám to velice dobilo baterky.
Baterky nám dobilo i publikum na dožínkách v Písku. I když jsme byli v nouzové sestavě a kytarista Jirka měl premiéru jako samotný kytarista, repertoár sestavený z nejstarších songů nám zajistil totální úspěch. Samozřejmě obrovský podíl na obou dožínkách měli skvělí zvukaři.
Už se těšíme na sobotu 13.9.2025
Dovolujeme si Vás pozvat na křest našeho nového alba - Fórt dokoła. Křest se bude konat během našeho koncertu na akci Jabkový den v parku A.Szpyrce v Jablunkově.
Náš koncert začne v 17:00.
Poté v 18:30 vystoupí v roli kmotrů kapela Janko Kulicha a Kolegium.
Dostali jsme je od města jako dárek ke křtu. Myslím, že se máte na co těšit. Jste srdečně zvaní
Těšíme se na Vás!