Nějak se nedaří. Normálně jsme vždycky v srpnu měli žně a letos jsme hráli jenom jednou. Bylo to na Gorolskim Święcie v Jablunkově a byla to pro nás čest. Na to, že jsme jablunkovská kapela, tak jsme si za těch 32 let na Gorola zahráli teprve počtvrté. Nezaměňujte prosím Gorolski Święto s Gorolským světem, jak to udělal nevědomě jeden z pozvaných ministrů.
   Dalším nezdarem tohoto měsíce bylo zrušené hraní v Chicagu, kam jsme měli letět v září a skoro rok jsme se na to připravovali. Zkusím parafrázovat Felixe Holzmanna:
      Jo Chicago, tam by jsme si zase chtěli jednou zahrát.
      A vy jste už tam hráli?
      Ne, ale už jsme si tam chtěli jednou zahrát...
Měl to být ples pro krajany a připravovali jsme na něj široký repertoár a zacvičovali kytarovou posilu, která se nám v budoucích dvou měsících bude velice hodit, jelikož si náš kytarista Honza zlomil pravou ruku a zítra bude dokonce operovaný. Tak mu přejeme, ať to dobře dopadne.
   Svým způsobem musím uznat, že všechno zlé je i k něčemu dobré. Prostě ta pomyslná rovnováha tady existuje. Užívejte prázdnin a dovolených a v září se na Vás těšíme. Tam už budeme mít čtyři koncerty.
tom a BLAF

     Na Cyrila a Metoděje jsme hráli na dvou poutích. Normálně už jako téměř Bohoslovecká kapela :). V Ostravici jsme hráli na pouti Církve československé husitské a tam se seznámili s jablunkovským rodákem a biskupem Rudolfem Goebelem. Vždycky mám radost, když někde potkám významnou osobnost z našeho rodného města. Husitské obecenstvo bylo velice vstřícně naladěno a tudíž jsme se vůbec nemuseli obávat nějaké opakované bitvy Na Bílé hoře.
     Na Hrčavé už to bylo hustší, ale dobré. Trošku nám byly podsunovány zásahy do repertoáru v duchu: zahrajtě daaké slovenské, tak jsme tam dvě frnkli a pravděpodobně obstáli a možná budeme i jednou odměněni.
     Festival Na Pomezí. Začínali jsme v sobotu a schytali déšť, který obrazně přehlušil potlesk. V pátek to tam ale bylo díky počasí daleko dramatičtější. Hrálo se i bez elektřiny. Atmosféru to ale tu drsně trampskou mělo o to víc.
     Olimpiada wiosek zaprzyjaźnionych w Skoczowie. Na tu jsme se přesouvali hned po odehraní Na Pomezí v ohromné průtrži mračen. Pak se to ale jakžtakž umoudřilo a odehráli jsme sice se skluzem, ale v suchu.
Beerfest Nýdek. Opět jsme zahajovali a byl super zvuk.
Na Lodičkách karwiniocy opět pařili jak urvaní z řetězu. Ješte že jsem tam měl auto.
Před zaplněným náměstím jsme měli zase možnost zahrát si perfektně nazvučení na jablunkovském jarmarku.
     Závěr července byl pro Blaf opět na Pivním festivalu, tentokrát v Brušperku. Byli jsme posílení o Koldu na elektriku a kéž by nám to tak jak tam šlapalo pořád a pořád.
Hezké prázdniny přeje BLAF

   Tak to zas byla jednou BLAFMÁNIE. Čtyřikrát v jednom víkendu. Začalo se v sobotu dopoledne na farmářských slavnostech v Koňákově. Pódium a zvuk jak ve Woodstocku a hráli jsme do zelené louky. Počasí udělalo svoje. Na Festynie w Gnojniku to zas ale bylo moc povedené. Byli jsme tam evidentně očekávaní. Atmosféra byla neuvěřitelně spontánní. U Pašíka na Country sešlosti to zas trošku spadlo, protože jsme začínali kolem 23.00 a lidiček už tam bylo poskrovnu.
   V neděli jsme hráli ve farní zahradě v Jablunkově. Je to moc hezké od našeho faráře Janusza Kiwaka, že pořádá pro místní farníky takovou pohodovou zahradní slavnost. Bylo celkem plno. Nechyběly tam ani svérázné jablunkovské postavičky, takže bylo místama i hodně veselo.
   Hraní v Kostkově v Penziónu. No jak to napsat? Nám se hrálo dobře, protože jsme se celkem příjemně uvolňovali u stánku na levnou krásu… Ale opět velice slabá účast. Možná slabší propagace, možná pro změnu moc hezké počasí. Kdo ví? Však zas nějak bude. Jenom se „nefatygovat“.
Tom

   Začali jsme Hutníkem. Koncertovalo se v betonovém prostředí před Werk arénou. Hráli jsme dost dobře, protože nás zvučil náš kmenový zvukař Leszek a lidičky taky postávali a pozpěvovali si s námi.
   Jubileusz PZKO w Trzanowicach. Tak ten se moc vydařil. Partyja na nás pařila o život a dostalo se nám pár přídavků a pěkného poděkování.
   Že půjde zorganizovat svatbu na tak nedostupném místě, jako je Muřínkový vrch, jsem nevěřil do poslední chvíle. Asi proto jsem Tomáš. A výsledek? Sice doprava přes Slovensko, ale nápad úžasný, počasí nádherné a svatebčané originální. Šaty od bláta, tančící hosté v gumácích. Neopakovatelný zážitek.
   Jarmark v Košařiskách. Nehrálo se nám nejlíp, bo nic moc zvuk a ještě ke všemu jsme byli bez rytmiky. Zato otevírání studánek na Chatě Ostrý, to se moc povedlo. Opět zvučil Leszek a taky jsme byli posílení o Koldu, kterého teď částečně vtahujeme do záložní činnosti na kytaru.
   Zkoušíme teď o život, protože se k nám pomalu přibližuje celkem adrenalínová akce a kdo je připraven, není překvapen.
   K smutným událostem května bohužel patří, že jsme se rozloučili s Rafałem, dobrým člověkem a kamarádem z Jablunkova, který nám mimo jiné ilustroval buklety na alba Pop-Jewki, Jadymy dali a Rok. Moc mu za to tam nahoru s bolestí v sdci a láskou děkujeme.
tom

   Duben započal v duchu oslav Bubleho narozenin v Kostkově. Zapařili jsme, jak zákon káže. Taky jsme ještě stačili ve zmenšených sestavách oslavit narozeniny U Pašíka a v jablunkovském PZKO.
   Super se vydařil společný koncert s Vrkožem v Mostech u Jablunkova na Grůni. Bylo narváno a přesto příjemně. Atmosféra na jedničku s hvězdičkou a těch známých, co tam bylo... Úplně nejlepší byla ale svatba v polském Pogwizdowie. Ženich si napsal seznam písniček a my jsme je museli s nepředstíranou radostí zahrát. Neuvěřitelně jsme si to oboustranně užili. Zkoušíme teď o život, protože nás čeká dost náročný a zodpovědný úkol. O tom ale někdy později. Tom

   Ne, není to April. Už se zas pomaličku rozjíždíme. Začali jsme hned první víkend v březnu U Pašíka. Takové příjemné posezení u pivka se starými známými přes Blaf a country tady z okolí. Přidalo se k nám i pár muzikantů s mandolinou, kytarou, houslemi, foukačkami a bylo veselo. I vtipy celkem úsměvné padaly. V nejlepším je třeba ale skončit, tak jsme to před půlnocí utli.
   Zkoušky jme v březnu měli maximálně dvě a to opět opakovací. Od Hitů jsme se dostali s prověrkama až na Pop-Jewki.
   Penzión Kostkov byl k naší radosti úplně narvaný a z plánovaných 4 hodin, jsme to natáhli na hodiny čtyři a půl. Honza to pak v rámci zviditelňování se potáhnul ještě hodně dlouho přes půlnoc.
   Hraní teď před sebou máme moře, takže se máme na co těšit. V nejbližší době budeme oslavovat Bubleho kulatiny, tak mu touto cestou přejeme VŠECHNO NEJLEPŠÍ a čtyřhlasem mu zpíváme 100 LAT !!!
Tom a BLAF

   Tak mě skolila viróza (ne ta prezidentská) a jsem na nemocenské. Pouštím si zrovna Fleret a vzpomínám na setkání s paní Šulákovou. Vím, že se znala i s panem Žabkou z Kostkova. Určitě si tam nahoře spolu pěkně zazpívají.
   A já teď zkusím okomentovat trošku naši činnost od poslední aktuality. Podzim nám pěkně přirozeně přešel do konečně trochu normální zimy (už 3x běžky). Svátky jsme letos strávili v poklidu. Dokonce i bez wilijówki. Na Vánoce jsem zahrál na LDN v jablunkovském sanatoriu nějaké ty koledy a zimní písně a pro úspěch to tam ještě zopakoval i na Tři Krále. Totéž jsem v rámci progamu "urob dobre" provedl v Alžbětinkách, kde ještě loni byla moje maminka.
   S kapelou jsme už absolvovali tři zkoušky. Opakujeme pěkně postupně repertoár z našich cédéček. Dokonce se mi podařilo složit pro Bidony dva texty, na které jsem pro Blaf složil poté i melodie. S Honzou jsme byli pozváni do Rádia Proglas, kde jsme představili nové album Obrozki a taky jsme měli celkem náročný zájezd do Stężycy v Polsku. Celkem 16h cesty a 4h hraní je opravdu záhul jak cyp. Už tam jsem jel nakřápnutý s horečkou a věřte mi, že jsem to odzpíval a odehrál se silami úplně nadoraz. Ještě že Honza s Milanem (alternující basa), Janem a Bublíkem dali v autě dohromady 28 českých countryovek. A věřte, že to tam sedlo. Byl to totiž Wieczór po czesku. A tak to všechno dobře dopadlo, ale stejně mě skolila viróza.
Tom

   Tak se mi zdá, že už máme pro letošní rok dohráno. Nebyl to nejhorší rok, co se koncertování a naši činnosti týče, ale to shrnu později v historii. Teď už jenom stručně prosinec.
   Hned v první pondělí jsem zabrnkal na kytaru na vernisáži Antoniego Szpyrce na radnici v Jablunkově dvě písničky s jeho textem a jednu naši. Je to moc pěkná výstava s barevnými obrázky ze starého Jablunkova a berte to ode mě jako pozvánku na ni.
   S Blafem jsme absolvovali tři předvánoční a adventní koncerty. Před Trisií v Třinci, na Farmářských trzích v Karviné a moc povedený koncert na rynku v Jablunkově. Dali jsme i nějaké naše koledy a zimní písně. Samozřejmě jsme se zahřívali vánočním punčem a svařáčkem, aby jsme nezmrzli. Pamatujeme si ale o moc krutější hraní venku kolem milénia a dřív. Ale možná bude i tato zima hezká. Vlastně vždyť ještě ani nezačala.
   Tak Vám všem přejeme hezký zbytek podzimu, krásné Svátky Vánoční a hodně štěstí a zdraví do Nového roku 2017.
Tom a BLAF

   V listopadu jsme měli 3 zkoušky. Byly naorganizovány v duchu oslavovacím až opakovacím. Na Country Huse v Glejtovně jsme se prostřídali se stále se zlepšujícím Magdonem. Městem Jablunkov jsem byl honorován k zasazení stromu v Aleji dobra v Hrádku u kapličky Isidora.
   Do třetice bylo hraní v polské Stężycy v areálu Wyspa Wisła. Je to až neuvěřitelné, jak jsou v Polsku účastníci imprezy nadržení na tanec. Ještě jsme nebyli ani u druhého taktu a už se křepčilo. U nás se první dvě hodiny netancuje a když je třeba končit, tak se zábava rozjíždí. Hrálo se dobře. Milan zaskakuje už na basu jako profík. Akorát těch najetých kilometrů... bez stodeseti tisíc. Měli jsme ale najatého tranzita i s šoférem Ivanem, který cestu zvládal na jedničku. Takže díky i jemu.
Tom