Oslavu padesátin v PZKO v Jablunkově jsme odehráli v posílené sestavě o hostujícího Koldu. Dostalo se nám nečekaně pozitivního přijetí zúčastněných a celé tři rundy se rovnaly jedné velké pařbě.
Ve stejně posílené setavě jsme si zahráli po stále se zlepšujícím Magdonu na Country huse v třinecké Glejtovně. Huby jsme si tam umastili jak se patří, za což děkujeme celému týmu Country Clubu pod vedením Pašíka.
Bohužel, na Farmařských trzích v Karviné jsme hráli jenom ve třech a to opět musel Jano přestoupit z bicích na kytaru. Zachraňovali jsme pracující a nemocné z naší kapely. Proto ta havarijně nouzová sestava. Vypadá to, že se budeme teď nějakou dobu muset s personální krizí poprat, ale některé věci se začaly ubírat správným směrem, čemuž jsme hrozně rádi. Marodům přejeme hodně zdraví a silnou vůli. Oběma držíme palce, ať to dopadne čím jak nejlíp.
tom

Podzim už konečně vypadá tak, jak má a já se tady snažím stručně shrnout naši říjnovou činnost, která se z poloviny konala v duchu hraní seniorům. Ne, nebojte se, neinklinujeme ke Šlágru, ale prostě když je možnost udělat lidičkám ve věku našich rodičů radost, tak proč ne? V Hnojníku U Zajíce, jsme po první rundě pochopili, že bez lidovek to nepůjde. A tak jsme je potom úspěšně prostřídali s našim repertoárem a zafungovalo to.
Jarmark v Dolní Lomné. Trošku jsme se báli, žo po našem „předskokanu“ Janku Ledeckém to budeme mít velice těžké, ale zůstalo Vás tam hodně a tímto moc děkujeme všem fanouškům za podporu. Hlavně nás potěšilo, když nám před pódiem házeli „lajky“ i muzikanti zmíněného Janka.
PZKO Trzycież pozvalo na svoji oslavu Śląskie Bajery z PL a oni nás tam pro zpestření pozvali jako speciální hosty. Tak jsme celkem ve zmenšené komorní sestavě odehráli minikoncert a vypadalo to, že jsme se líbili.
Tradičně hraju buď s někým z kapely, anebo sám na zahradních slavnostech pro klienty v jablunkovských Alžbětinkách. Tentokrát to bylo opékání párků. Blafovské písničky už tam zkušeně prostřídávám s lidovou tvorbou polskou a českomoravskoslovenskou a je tam vždycky moc dobře.
Pro změnu se nám ale dobře nehrálo s Honzou v Senior parku v Rychvaldě. Sice jsem byl moc rád, že už mu den předtím shodili sádru a hned byl schopný odehrát cca 4 hodiny, ale ty byly pro nás velice těžké. Hold, nejsou senioři jako senioři. Anebo žeby byli na Góralii jiní? Prostě, nová zkušenost…
Konečně jsme se dočkali otevření obchvatu Třince a jsme velice vděční za to, že jsme si mohli zahrát jako první u jeho oficiálního otevření. Byla to pro nás opravdu pocta. A být za 20 minut z Jablunkova ve Werku už opravdu není science fiction :)
Tom a BLAF

Momentálně zápasíme s personální krizí. Jano přešel z bicích na kytaru, další kytaru hraje Kolda zapůjčený z Vrtáků a Honza přiklepává rytmus jednou rukou na hajtku a v duchu si prozpěvuje počátek české hymny...
Na Olympiádě partnerských obcí ve Vendryni jsme to odehráli s odřenýma ušima. Počasí vyšlo ganz genau dle předpovědi, takže nespadla ani kapka. S decibelama naší malé aparatury to taky bylo na hraně, ale vyšlo to.
Další sobotu jsme odehráli v americké personální sestavě dve akcičky. Jednu firemní na Ostrém, kde se velice rádi vracíme a moc si vážíme pozvání pořadatelů akce. Letos jsme už tam hráli podruhé. Kde jsou ale ty časy, jak jsme hrávali na horách častěji, než dole?
Navečer jsme měli také moc podařený koncert v Petrovicích u Karviné. Opět perfektní zázemí a reakce účastníků Jablkobraní.
V neděli jsme ve stejné sestavě s limitovaným repertoárem odehráli Loučení s létem v Bystřici, kde nás stejně dobře jak v Petrovicích nazvučil časem prověřený Leszek a taky moc děkujeme pořadatelům za už několikateré pozvání.
Jelikož Jano si dovoluje a Kolda pracuje občas celkem daleko, tak jsme zahráli pro Domov seniorů v Nýdku jenom sami dva s Bublem. Snažili jsme se vložit do toho koncertíku srdíčko a proto jsme dali více lidoveček, než Blafu. Doufáme, že se všechno všem líbilo. tom a BLAF

   Nějak se nedaří. Normálně jsme vždycky v srpnu měli žně a letos jsme hráli jenom jednou. Bylo to na Gorolskim Święcie v Jablunkově a byla to pro nás čest. Na to, že jsme jablunkovská kapela, tak jsme si za těch 32 let na Gorola zahráli teprve počtvrté. Nezaměňujte prosím Gorolski Święto s Gorolským světem, jak to udělal nevědomě jeden z pozvaných ministrů.
   Dalším nezdarem tohoto měsíce bylo zrušené hraní v Chicagu, kam jsme měli letět v září a skoro rok jsme se na to připravovali. Zkusím parafrázovat Felixe Holzmanna:
      Jo Chicago, tam by jsme si zase chtěli jednou zahrát.
      A vy jste už tam hráli?
      Ne, ale už jsme si tam chtěli jednou zahrát...
Měl to být ples pro krajany a připravovali jsme na něj široký repertoár a zacvičovali kytarovou posilu, která se nám v budoucích dvou měsících bude velice hodit, jelikož si náš kytarista Honza zlomil pravou ruku a zítra bude dokonce operovaný. Tak mu přejeme, ať to dobře dopadne.
   Svým způsobem musím uznat, že všechno zlé je i k něčemu dobré. Prostě ta pomyslná rovnováha tady existuje. Užívejte prázdnin a dovolených a v září se na Vás těšíme. Tam už budeme mít čtyři koncerty.
tom a BLAF

     Na Cyrila a Metoděje jsme hráli na dvou poutích. Normálně už jako téměř Bohoslovecká kapela :). V Ostravici jsme hráli na pouti Církve československé husitské a tam se seznámili s jablunkovským rodákem a biskupem Rudolfem Goebelem. Vždycky mám radost, když někde potkám významnou osobnost z našeho rodného města. Husitské obecenstvo bylo velice vstřícně naladěno a tudíž jsme se vůbec nemuseli obávat nějaké opakované bitvy Na Bílé hoře.
     Na Hrčavé už to bylo hustší, ale dobré. Trošku nám byly podsunovány zásahy do repertoáru v duchu: zahrajtě daaké slovenské, tak jsme tam dvě frnkli a pravděpodobně obstáli a možná budeme i jednou odměněni.
     Festival Na Pomezí. Začínali jsme v sobotu a schytali déšť, který obrazně přehlušil potlesk. V pátek to tam ale bylo díky počasí daleko dramatičtější. Hrálo se i bez elektřiny. Atmosféru to ale tu drsně trampskou mělo o to víc.
     Olimpiada wiosek zaprzyjaźnionych w Skoczowie. Na tu jsme se přesouvali hned po odehraní Na Pomezí v ohromné průtrži mračen. Pak se to ale jakžtakž umoudřilo a odehráli jsme sice se skluzem, ale v suchu.
Beerfest Nýdek. Opět jsme zahajovali a byl super zvuk.
Na Lodičkách karwiniocy opět pařili jak urvaní z řetězu. Ješte že jsem tam měl auto.
Před zaplněným náměstím jsme měli zase možnost zahrát si perfektně nazvučení na jablunkovském jarmarku.
     Závěr července byl pro Blaf opět na Pivním festivalu, tentokrát v Brušperku. Byli jsme posílení o Koldu na elektriku a kéž by nám to tak jak tam šlapalo pořád a pořád.
Hezké prázdniny přeje BLAF

   Tak to zas byla jednou BLAFMÁNIE. Čtyřikrát v jednom víkendu. Začalo se v sobotu dopoledne na farmářských slavnostech v Koňákově. Pódium a zvuk jak ve Woodstocku a hráli jsme do zelené louky. Počasí udělalo svoje. Na Festynie w Gnojniku to zas ale bylo moc povedené. Byli jsme tam evidentně očekávaní. Atmosféra byla neuvěřitelně spontánní. U Pašíka na Country sešlosti to zas trošku spadlo, protože jsme začínali kolem 23.00 a lidiček už tam bylo poskrovnu.
   V neděli jsme hráli ve farní zahradě v Jablunkově. Je to moc hezké od našeho faráře Janusza Kiwaka, že pořádá pro místní farníky takovou pohodovou zahradní slavnost. Bylo celkem plno. Nechyběly tam ani svérázné jablunkovské postavičky, takže bylo místama i hodně veselo.
   Hraní v Kostkově v Penziónu. No jak to napsat? Nám se hrálo dobře, protože jsme se celkem příjemně uvolňovali u stánku na levnou krásu… Ale opět velice slabá účast. Možná slabší propagace, možná pro změnu moc hezké počasí. Kdo ví? Však zas nějak bude. Jenom se „nefatygovat“.
Tom

   Začali jsme Hutníkem. Koncertovalo se v betonovém prostředí před Werk arénou. Hráli jsme dost dobře, protože nás zvučil náš kmenový zvukař Leszek a lidičky taky postávali a pozpěvovali si s námi.
   Jubileusz PZKO w Trzanowicach. Tak ten se moc vydařil. Partyja na nás pařila o život a dostalo se nám pár přídavků a pěkného poděkování.
   Že půjde zorganizovat svatbu na tak nedostupném místě, jako je Muřínkový vrch, jsem nevěřil do poslední chvíle. Asi proto jsem Tomáš. A výsledek? Sice doprava přes Slovensko, ale nápad úžasný, počasí nádherné a svatebčané originální. Šaty od bláta, tančící hosté v gumácích. Neopakovatelný zážitek.
   Jarmark v Košařiskách. Nehrálo se nám nejlíp, bo nic moc zvuk a ještě ke všemu jsme byli bez rytmiky. Zato otevírání studánek na Chatě Ostrý, to se moc povedlo. Opět zvučil Leszek a taky jsme byli posílení o Koldu, kterého teď částečně vtahujeme do záložní činnosti na kytaru.
   Zkoušíme teď o život, protože se k nám pomalu přibližuje celkem adrenalínová akce a kdo je připraven, není překvapen.
   K smutným událostem května bohužel patří, že jsme se rozloučili s Rafałem, dobrým člověkem a kamarádem z Jablunkova, který nám mimo jiné ilustroval buklety na alba Pop-Jewki, Jadymy dali a Rok. Moc mu za to tam nahoru s bolestí v sdci a láskou děkujeme.
tom

   Duben započal v duchu oslav Bubleho narozenin v Kostkově. Zapařili jsme, jak zákon káže. Taky jsme ještě stačili ve zmenšených sestavách oslavit narozeniny U Pašíka a v jablunkovském PZKO.
   Super se vydařil společný koncert s Vrkožem v Mostech u Jablunkova na Grůni. Bylo narváno a přesto příjemně. Atmosféra na jedničku s hvězdičkou a těch známých, co tam bylo... Úplně nejlepší byla ale svatba v polském Pogwizdowie. Ženich si napsal seznam písniček a my jsme je museli s nepředstíranou radostí zahrát. Neuvěřitelně jsme si to oboustranně užili. Zkoušíme teď o život, protože nás čeká dost náročný a zodpovědný úkol. O tom ale někdy později. Tom

   Ne, není to April. Už se zas pomaličku rozjíždíme. Začali jsme hned první víkend v březnu U Pašíka. Takové příjemné posezení u pivka se starými známými přes Blaf a country tady z okolí. Přidalo se k nám i pár muzikantů s mandolinou, kytarou, houslemi, foukačkami a bylo veselo. I vtipy celkem úsměvné padaly. V nejlepším je třeba ale skončit, tak jsme to před půlnocí utli.
   Zkoušky jme v březnu měli maximálně dvě a to opět opakovací. Od Hitů jsme se dostali s prověrkama až na Pop-Jewki.
   Penzión Kostkov byl k naší radosti úplně narvaný a z plánovaných 4 hodin, jsme to natáhli na hodiny čtyři a půl. Honza to pak v rámci zviditelňování se potáhnul ještě hodně dlouho přes půlnoc.
   Hraní teď před sebou máme moře, takže se máme na co těšit. V nejbližší době budeme oslavovat Bubleho kulatiny, tak mu touto cestou přejeme VŠECHNO NEJLEPŠÍ a čtyřhlasem mu zpíváme 100 LAT !!!
Tom a BLAF

   Tak mě skolila viróza (ne ta prezidentská) a jsem na nemocenské. Pouštím si zrovna Fleret a vzpomínám na setkání s paní Šulákovou. Vím, že se znala i s panem Žabkou z Kostkova. Určitě si tam nahoře spolu pěkně zazpívají.
   A já teď zkusím okomentovat trošku naši činnost od poslední aktuality. Podzim nám pěkně přirozeně přešel do konečně trochu normální zimy (už 3x běžky). Svátky jsme letos strávili v poklidu. Dokonce i bez wilijówki. Na Vánoce jsem zahrál na LDN v jablunkovském sanatoriu nějaké ty koledy a zimní písně a pro úspěch to tam ještě zopakoval i na Tři Krále. Totéž jsem v rámci progamu "urob dobre" provedl v Alžbětinkách, kde ještě loni byla moje maminka.
   S kapelou jsme už absolvovali tři zkoušky. Opakujeme pěkně postupně repertoár z našich cédéček. Dokonce se mi podařilo složit pro Bidony dva texty, na které jsem pro Blaf složil poté i melodie. S Honzou jsme byli pozváni do Rádia Proglas, kde jsme představili nové album Obrozki a taky jsme měli celkem náročný zájezd do Stężycy v Polsku. Celkem 16h cesty a 4h hraní je opravdu záhul jak cyp. Už tam jsem jel nakřápnutý s horečkou a věřte mi, že jsem to odzpíval a odehrál se silami úplně nadoraz. Ještě že Honza s Milanem (alternující basa), Janem a Bublíkem dali v autě dohromady 28 českých countryovek. A věřte, že to tam sedlo. Byl to totiž Wieczór po czesku. A tak to všechno dobře dopadlo, ale stejně mě skolila viróza.
Tom