Vánoce se blíží, rok 2015 pomalu končí a před námi už není do jeho posledního dne ani jedno hraní.
   V prosinci jsme poctivě zkoušeli a to jak na novou desku, tak vánoční písničky, které jsme si zahráli na adventním koncertíku pořádaným skupinkou nadšenců na pódijku před třineckou Trisií. Nastoupili jsme za pěveckým sborem Hutník a čekali, že po nás nastoupí pěvecký sbor Horizont. A tu nic. Může se tato poznámka jevit i jako účelná výzva pro jeden regionální plátek. Bez reklamního sboru se tak dobře novinky prodávat nebudou. Hutník to má obšlapnuté líp :-)
Ve třetí adventní sobotu jsem byl zahrát klientům-seniorům v jablunkovských Alžbětinkách nějaké písničky o zimě z blafovského repertoáru a taky polské a české lidovky. Je to radost, když člověk může udělat radost a podaří se mu ty lidičky zaujmout a dokonce i pobavit.
   Taky jsme si ještě měli příležitost ve zmenšené sestavě zahrát na hezkých narozeninách jedné sympatické sestřičky ze Sosny. Akce se konala u Zahrádkářů v Bystřici a vzájemná výměna energie byla úžasná.
   Kéžby v takovém duchu proběhly Vánoční svátky a celý další příští rok 2016. Přejeme Vám všem i nám všem při této příležitosti všechno nejlepší a hodně štěstíčka a hlavně zdravíčka.
Tom a BLAF

   Dnes máme konec listopadu. Vypadá to, že jsme tomu hraní moc nedali, ale přece jenom se nám nabídly dvě akcičky. Jedna z nich byla taková zaoceánská mikrosvatba. Občan z Piosku žijící v největším polském (údajně i českém) městě Chicago si zopakoval svatbu pro rodinu z Beskyd. Vzal si velice sympatickou Filipínku a všichni zúčastnění se nás ptali, jestli jsme už někdy v těch USA hráli.
   Samozřejmě že ne, ale už jsme tam jednou chtěli hrát a málem to vyšlo. Kdo ví? Možná že druhý pokus bude úspěšnější. Po svátcích o tom údajně začneme vyjednávat.
   Podařená akce byla Country husa v Třinci. Zahráli jsme v Glejtovně napůl s Magdonem. Bylo plno a dorazil dokonce i můj letní kapitán z Toulavého Husity Jindra. Tak jsme trošku povzpomínali na moje zelenáčské plavební zážitky z letošního Baltu.
   Taky jsme měli v listopadu 3 celkem úspěšné zkoušky a začínáme rozjíždět naplno organizaci plánování a výroby našeho sedmého alba. Repertoár už je hotový, jenom zkoušet a shánět prašule. Už se na to všichni moc těšíme. Jsme stále nohama na zemi a kromě snad ještě nějakého hraní na fesťácích a country bálech od roku 2016 ani moc neočekaváme.
   Do konce roku nám zbývají dvě akce. Jedna z nich je pro veřejnost a to 11.12. před Trisia v Třinci v rámci Adventních koncertů. Začínáme v 18.00 a už se na Vás moc těšíme. Tak přijďte..
Tom a BLAF

   Ještě dva týdny před trojkoncertem Śląskich Bajerów, Blafu a Bobana jsem si myslel, že tuto námi organizovanou akci zrušíme. Pak to ale chytlo lepší směr a vstupenky se začaly prodávat. Sice plánovaných 150 ks se neprodalo, ale stovka lidí přišla a musím akci zhodnotit jako velice vydařenou. Každý si tam našel to svoje a také každý z účinkujících tam měl své příznivce. I zázemí v PZKO fungovalo na jedničku. Takže díky moc všem zúčastněným.
   Chata Javorový. Hráli jsme bez bicích v husté mlze a poprvé jsme zažili, že nás zahříval zvukař (tentokrát Lukáš) domácím produktem ze švestek. Akorát adrenalinových turistů a příznivců jak našich, tak Companierosů po nás hrajicích přišlo nic moc. Večer jsme už i s Janem zahráli v kompletní sestavě jeho bráchovi na pěkných narozkách opět v jablunkovském PZKO (jaktóż nic, jakt óż dwa razy do miesiónca na stejnym miejscu).
Vzpomínkový koncert v Barrocku Třinec. Kapely hrály zadara, protože vzdávaly poctu svým kamaradům, kteří už tady nejsou, ale s každou kapelou měli nějaký vztah a hlavně to byli mladí kluci a muzikanti, když museli naše muzikantské vody opustit. Hráli Companieros, Blaf, RET, Bidon, Witch Hammer a STS. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl. Mě se moc líbili RET a jejich originální a nepřehlédnutelné zpěvačky. Fakt paráda. Také Kladiva na čarodějnice to měli velice namakané a to jenom ve třech. Bidon je prostě pořád dobrý Bidon a STS jsem už bohužel neslyšel, bo mě rvali kluci do taxíku.
   Jesiyń z Blafem w Mostach koło Cieszyna se konala podle naších propočtů s organizátory nejspíš počtvrté. Bylo vyprodáno a na všechny se tím pádem nedostalo. Možná jsme to trochu podcenili s aparaturou. Údajně byl problém se srozumitelností, tak jsme se rozhodli konečně investovat do mixážního pultíku. Přece jenom kde jsou ty časy, když jsme si mohli dovolit zvukaře s fullservisem? Ale to je už téma na jiné debaty. Tak se mějte hezky a napište nám občas i něco do vzkazů.
tom a BLAF.

   Tak a dotáhneme rekapitulaci září. V pivovaru a restauraci Ovečka v Karviné jsme začínali hrát za světla a skončili po tmě. A to jsme hráli necelou hodinku. Střídali jsme stále se zlepšující karvinský New Bridge. Konzumenti piva nás znali, chtěli po nás konkrétní písničky a zvukaři měli vše s nadhledem pod kontrolou. Pak jsme ve zmenšené setavě zapytlačili charitativně U Pašíka na oslavě narozenin. Možná škoda, že jsem řídil. Ale stejně jsem zhřešil. V počátečním období své vegetarianské diety jsem si dal plný talíř guláše - moc dobrý!
Mám celkem povedenou historku s policajtama v písničkách. Druhý čtvrtek v září jsem písničkařil sám s kytarou v domově pro seniory v Alžbětinkách. Když jsem zpíval refrén: "...a gdo nie posłóchnie, zawzre go na wdycki tutejszi policaj Franciszek Jachnicki", byl jsem upozorněn sestřičkou (jeptiškou), že za mnou u plotu fakt ten dotyčný pán stojí. Tak jsem mu vše vysvětlil a on to se smíchem akceptoval ve smyslu, že mu jako dělám reklamu.
   Když jsme hráli "...zaziajoł na całe usta Di-Giusta na śmiergusta" v Bystřici na rozloučení s létem, tak za mnou opět stál, tentokrát nepříjemný pán a domáhal se omluvy, že je taky bývalý policajt. Jmenuje Di-Giusta a domahá se omluvy za to, že ho v písničce urážím. Vysvětloval jsem mu, že je to o policajtovi z Jablunkova, s kterým jsme si to už vyříkali za komančů a vůbec s tím neměl problém, ale po tvrdém naléhání jsem se mu do mikrofónu omluvil. Toho ale lituji, protože nebylo proč. Takže z tohoto místa omluvu stahuju zpět. Jinak v Bystřici bylo taky moc dobře. I burčáček došel.
   S Honzou ve dvojku jsme si brnkli na chatě Skalka na narozeninách. Mlha byla tak hustá, že musel dokonce Honza 2x vystoupit z auta, aby mi ukázal cestu. Místo alkoholu jsem si opět užíval masa v rámci zeleninové diety.
   Tak dík za přečtení a doražte 10.10. do jablunkovského PZKO na pokračování naší 30 leté oslavy.
tom

   Moje námořnícká písnička byla kapelou přijatá. Zatím má pracovní název AHOJ. Dokonce jsme i dokázali do přijatelné podoby zpracovat protiruskou Poka Paka. Jak jsem ten repertoár změřil, tak už ho máme skoro na 45 minut, což je na desku. Ještě jedno cedlo máme v záměru zrealizovat a pak se asi vydáme už jenom cestou singlů.
   Dožínky v Návsí byly dost povedené. Hráli jsme opět po nabušené Jablunkovance a dokonce jsem si ani neodpustil pochválit je. Po nás hrála Bokomara s Náďou Urbánkovou, ale tu jsme už nestíhali. Jenom jsme se stačili přivítat se známými muzikanty a frčeli jsme na hurá akci pořádanou Červeným křížem na Osůvky. Tam to opravdu nemělo chybu. Obyvatelé Osůvek byli na nás tak natěšení, že jsme i protáhli konec o 20 minut, aniž jsme si toho všimli. Super pařba a ještě vděčnější pořadatelé. Holt poctivý a upřimný vesnický přístup pořadatelů a publika nás totálně okouzlil. Díky! Škoda, že to nezažil Jano, který bo bubnoval někde taky za Třincem, pro změnu s Bidonama.
   Slezské dny. Počasí nevyšlo úplně stoprocentně, protože i něco pršelo. Střidali jsme se s Bidonama, to znamená, že Jano hrál skoro bez pauzy. Bylo to pojmenované jako zábava pro mládež, ale nevím, nevím. Asi mohla být radši na jednom pódiu diskotéka a my třicetiletá a čtyřicetipětiletá kapela jsme měli být určeni pro starší mládež. Radost nám ale dělalo, že turisti i neturisti z Mánesovy stezky na nás pařili až do půl druhé a proto to mělo smysl. Jak do budoucna dopadnou Slezské dny, to si nedovedu představit, stejně jak dopadne Evropa s běženci...
   Zato Jabkový den - ten se vzmáhá. Počasí přálo, vstupné zdarma taky a Lecho zvučil jak starý mazák. Musím ho pochválit, protože budeme po něm chtít nějakou slevu v brzké době. A dokonce i Mišo Gima z Londýna (bývalý kytarista prešovských Mloků) dorazil extra na nás i se svojí přítelkyní z Čadce, si představte, oba z takové dálky!
   Tak si užijte konec léta a nebojte se běženců. Není to sice nijak dobré, ale nějak bude. A hlavně buďme lidé.
tom

   Jelikož po víkendu frčím do Tater, tak zkusím trochu rozepsat naše srpnové aktivity. Ve trojku jsme cca hodinku zapytlačili na moc povedené svatbě ve Vendryni v Hotelu Vitality. Opravdu dost pozitivně nahuštěná atmosféra. A to se mi původně do toho počinu vůbec nechtělo. Jak se člověk někdy může zmýlit.
Na pivních slavnostech ve Vendryni s námi spoluúčinkoval všemi dlouho očekávaný déšť až liják. Na to, že jsme hráli jako druhá kapela v pořadí, tak jsme měli celkem dobrou odezvu směrem od publika. Za týden jsme si hraní ve Vendryni zopakovali přesně na tomtéž místě. Tentokrát to byl Vendryňský letní karneval. Počasí přálo, Milan opět zaskakoval Roberta na basu a možná bychom se i podívali na Bonney M revival band, kdyby nám třem pytlákům opět nebylo třeba jet potěšit jubilanta Bogdana do PZKO v Karviné. Dost dobrá pařba to byla, jen mít tak ještě řidiče.
   Guty - Dożynki Śląskie. Když jsme dorazili na místo činu, tak hrála Jablunkovanka. Lidi tančili o život. Věřte mi nebo ne, ale Jablunkovanka se za posledních pár let totálně vylepšila. Hrajou opravdu jak profíci. Normálně bylo po nich celkem těžké dostat lidi na taneční parket. Trošku tomu i nepřála doba začátku našeho koncertu. Neděle v sedm hodin večer není úplně ideální time pro pařbu. Ale přesto díky za každé nové hraní.
   Dnes máme zkoušku a tam představím svoji novou námořnickou písničku. Poláci tomu říkají "šant" a snad se to píše "chanté". Tak jsem zvědav, jak bude přijatá.
   Mějte se hezky a přežijte ve zdraví ty avizované hyca.
tom

   30 let BLAFu jsme oslavili velice okázale a pompézně a můžete se o tom dočíst v předchozí aktualitě. Už je skoro měsíc po a my si pořád libujeme v pocitu, jak nám to hezky dopadlo podle našich představ. Jo, prostě někdy se to umí podařit a bez Vás fanoušků našich milých by to opravdu nešlo. Hned na druhý den jsme hráli v Karviné na Lodičkách a bylo to taky moc povedené. Na basu zaskakoval Milan a ještě si s námi užije i něco v srpnu.
   Dlouho jsme už nehráli na svatbě, tak jsme se nechali pozvat dobrými přáteli na jednu moc povedenou do Hotelu Excelsior v Horní Lomné. Jarmark v Jablunkově jsme taky zvládli s úspěchem, i když slunko nám totálně rozlaďovalo naše strunné nástroje. Trošku to bylo o hubu. Nestačil jsem si utírat čelo od potu a to jsem houslista a ne čelista...
   Podobný scénář byl na Kamenitým. Tam jsme ale pro změnu hráli 4 hodinky a tentokrát skrz těch teplot nad 30°C přišlo nějak málo lidiček. Ti skalní ale nezklamali. Na Gastroshow v Třinci před Trisií mi bylo dost líto těch chlápků, jak zápasili s chilli papričkami. Doufám, že to všichni ve zdraví přežili.
   Před dovolenou jsem ještě s Janem absolvoval rozhovor v polském vysílání rozhlasu Ostrava a tím jsme uzavřeli naše aktivity v červenci.
   Už se moc těšíme na hraní v druhé polovině prázdnin a všem přejeme hezké léto.
Tom a BLAF