Léto, prázdniny,dovolenky, fesťáky. Částečně jsem už naše prázdninové aktivity rozepsal. Tak jen zlehka navážu. Ve Stříteži bylo dobře. Hráli jsme po skvělém písničkáři René Součkovi a dalo by se říct, že jsme obstáli. To víte, taky jsem se právě vrátil z toulek po Jeseníkách a dobrá nálada z hor se mě pořád držela. To se to potom hraje, když je to tak akorát.
   Trošku náročnější hraní bylo po dřevářské soutěži v Mostech v hotelu Grůň. Bylo vidět, že už tam po celém dni byli všichni nějací utahaní. Tak jsme tam plnili jenom takovou tu funkci kulisy. A znáte to. Když nefunguje pravidlo akce - reakce, tak to prostě není ono.
   Dni Głuchołaz. Byli jsme tam v té Muszli Leśnej už po třetí (2011, 2012 a letos). Pokaždé se tam hrálo exklusivně (moje nejmíň oblíbené slovo ze zpravodajství). Perfektní obecenstvo, pořadatelé, zázemí, prostředí. Taky jsme si tam střihli jako premiéru Pociąg do Huty. Určitě se tam zase rádi vrátíme. A Milanovi taky dodatečně děkujeme za suplování Roberta na basu.
   Teď v sobotu doražte na Bierfest do Vendryně. Pak se jede skoro polovina kapely dovolovat a poslední srpnový víkend uzavřeme koncertem na jednom firemním večírku a taky v Katovicích. A bude po prázdninách :-(
Tak si uživejte a vytřískejte z toho léta, co se dá!!!
tom

Tomáš Tomanek, 50 let, Jablunkov:
Listopad 1989 mi změnil život hodně, protože jsem hned začal vnímat svobodu. Nejvíce se to projevilo v tom, že jsem mohl začít cestovat. Můj otec ješte za bývalého režimu procestoval celý svět, ale to díky tomu, že byl v emigraci a vrátil se zde asi v roce 1960. My jsme proto nemohli nikde vycestovat, což se po roce 1989 změnilo. Dokonce jsem byl i v Austrálii. Prostě jsem mohl jet, kde jsem chtěl.
Co se týče muziky, protože hraji ve skupině Blaf, tak jsme nikdy nebyli kapelou, která by „ryla“ do režimu. Uvědomovali jsme si, že těžko bychom si pak zahráli. Zpívali jsme ze života, ale do komunistů jsme „nerýpali“. Avšak po roce 1989 přibylo koncertu. Během samotné revoluce jsme hráli hodně koncertu na různých manifestacích.
Text : Deník/Tomáš Machálek

Jablunkovská skupina Blaf měla v minulých dnech pořádně napilno.
„V zimě míváme v posledních letech takový „spící“ režim, takže jsme pak rádi, když si v létě mužeme zahrát,“ řekl Tomáš Tomanek ze skupiny Blaf.
„Někdy se to pěkně nahustí, jak tomu bylo na konci minulého týdne, kdy jsme hráli čtyři koncerty ve třech dnech,“ dodal TomášTomanek před začátkem pátečního koncertu, který hostila hospoda U Jakuba v Mostech u Jablunkova.
V sobotu Blaf vyrazil na tradiční vystoupení u horské chaty Kamenitý, aby se pak přesunul do Bukovce.
V neděli pak skupina nesměla chybět v Jablunkově, kde na náměstí probíhaly Dny města Jablunkova
„ U Jakuba bývá skvělá atmosféra, těším se i na Kamenitý. Sousedská zábava v Bukovci má rovněž své kouzlo, navíc lidé znají naše písně. A v Jablunkově se jedná o naši domácí záležitost,“ vysvětlil Tomáš Tomanek, který nevidí v takové koncertní šnůře problém.
„Čas na vyspání je. Nejvíce energie vydáme vždy pri hraní, ale když nám ji lidé vracejí, tak je to v pohodě,“ uzavřel TomášTomanek.

Jelikož máme tento víkend před sebou 4 hraní, tak se budu snažit stručně popsat hraní na Hrčavé a Pomezí.
Obojí dopadlo nad očekávaní dobře. Akorát na té Hrčce trochu zapršelo. Ale mezinárodní obecenstvo poslouchalo, tancovalo a občerstvovalo se dobrým pivem, miodulou a vším možným, co je na cyrilometodějské pouti k máni. Musíme pochválit starostu Petra, jak šel svým spoluobčanům v tanci příkladem. Díky němu se mi splnil sen. Hrčava byla za dobu našeho hraní (29 let) asi posledním místem v regiónu, kde jsme ještě nehráli a už to konečně tak není.
Pak zrychlený přesun autama na Pomezí do Dolní Lomné. Zrovna končili Ulrychovci, když jsme za pódiem vybalovali své nástroje z vozů. Slyšeli jsme pak New Bridge z Karviné, které se mi líbilo, protože je skoro všechny znám :-). Před náma hráli Flereti a po nich nastupovat není žádná sranda. Ale zřejmě se nám to povedlo, protože po našem bloku se nám dostalo pochvaly i od nich. A to už je panečku co říct.
Nepřejeme si nic jiného, než aby nám to nasazení ještě nějakou dobu vydrželo a děkujeme všem, co nás v tom podporujete.
Dík za celý BLAF. Tom

Venku chčije, tak jsem se rozhodl zrekapitulovat červen.
Byly tam i dvě soukromé akcičky. Narozeniny v Trisii, kde jsme hráli v zmenšené sestavě kolegyni z práce a pak super svatba ve stodole v Horní Lištné. Tam to byla šílená výměna pozitivních energií na obě strany.
A pak festivalky se zaskakujicím Milanem na basu. Hraní na lodičkách v Karviné. Natěšené fanynky z Hong Kongu, které nás normálně znaly a samozřejmě naši vstřícní karvinští příznivci.
Trošku už taková svázanější atmosféra byla na Vítání léta v Horní Suché. Málo lidí, dost velká vzdálenost mezi pódiem a publikem a taky brzká hodina našeho koncertu 16.30. Josef Alois Náhlovský byl celkem vtipný konferanciér a obdivuju ho za to, jak zvládal soutěže, do kterých se mu hlásili opilí občané jisté menšiny.
Obecní slavnost v Bocanovicích. Hrálo se dobře. Kontakt s posluchači byl navazán, ale v pařbu se to nerozjelo ani s po nás následující skupinou RUR Group, která hrála cover verze Deep Purple, Led Zepelin a dalších rockových záležitostí ze sedmdesátých let. Byli fakt moc dobří. I když Bidoni to měli kdysi taky dobře zmáknuté. Prostě lidi seděli u stolů a před pódium nevylezla ani noha. Jak to vypadalo na Kristýnu, nevím, ale když jsem šel pěšky domů, tak jsem míjel davy lidiček z okolí, jak se tam už na ni stahovali. Holt co není v rádiu a v televizi, tak už není dnes pro komerční publikum skoro vůbec zajímavé a kuaa ještě to nějak dohrát do té třicítky a uvidíme ..... :-)
Jo, a těšíme se moc na hraní, co máme před sebou, tak mrkněte na náš fahrplan a ukažte se!!! Tom