Tak už je to tady zas. Pořadatelé nám zrušili 4 adventní a vánoční koncerty. Máme pro to ale pochopení. Doba není dobrá a zdraví je na prvním místě. Alespoň stručně shrnu, co se nám v listopadu podařilo zrealizovat.
U Koldy jsme dali počátkem a koncem listopadu zkoušky na písně s vánoční a zimní tématikou. Zúčastnil se i Buble. Zdraví mu momentálě svědčí, humor se ho drží a my jsme tomu jenom rádi. Vystupoval s námi dokonce i v Pizzerii Verdi v Těšíně. Kromě Kozi Pikola (małe cycki), Hrčki a Skałki tam chrlil ze sebe vtipy a bavil nejen návštěvníky, ale i nás.
S Honzou jsme se rozhodli udělat takové mini turné pro seniory v domovech. Zatím jsme absolvovali třineckou Pohodu a hrálo se nám tam moc dobře. Mysleli jsme si, že 40 minut bude stačit, ale dědečkové a babičky byli na nás tak napojení, že jsme dali hodinku. Je to radost dělat radost. A asi už taky stárnu, protože jsem tam potkal kámoše, který tam je klientem. Druhá strana mince.
Nádherné hraní bylo manželskému páru U Buriana v Třinci. Pán slavil 95 let, jeho manželka 92 a spolu už dosáhli 68 let soužití. Zahráli jsme 2x přes půlhodinku a byla to moc příjemná výměna energií a brzda emocím.
Taky jsem byl pozván do Świetlicy na Mostach (polská školní družina). I ty malé děti se mnou zpívaly některé naše písníčky a moje ego se opět přes hodinku radovalo. I učitelky se radovaly. Přece je na tom našem světě i krásně. Díky za to.

Za celý Blaf přeju čím jak nejpohodovější Advent a těšíme se na Vás, jak jen to bude možné.

Tom s kapelou

Byl jsem pozván původně sám do Doubravy na hraní jubilantům. Tuto akci organizoval obecní úřad. Když se akce blížila, tak jsem se trošku toho svého sólo výstupu pobál a tak jsem se rozhodl, že připozvu na pomoc kytaristu Koldu a banjistu Radka. A udělal jsem dobře. Naše vstupy jsme prostřídali s Havířovskými Babkami. Hraní proběhlo v pohodě a zřejmě se líbilo všem zúčastněným.
U Sojki jsme hráli na oslavě kulatin jedné mojí známé z dětství. Přijeli jsme 7 auty, takže trošku problém s parkováním. Jinak hosté byli na nás nadržení, takže proběhla vzájemná výměna energií. A dokonce jsme byli pochválení, že jsme ve výborné formě. Díky za to.
Dostala se ke mně fotka, jak jsme před 20 lety hráli při zahajení činnosti Charita Jablunkov. Byli jsme poctěni vedením charity zahrát si při jejich kulatém jubileu. Hrálo se venku. Začali jsme za světla, skončili potmě. Klienti nadšení. My i pořadatelé také. Perfektní občerstvení.
V duchu narozeninových oslav se konala další akce v Bludovicích. Tam jsem se dokonce setkal se svým spolužákem ze střední školy. Člověk je hrozně rád, když někoho potká po dlouhé době. Ale taky to má tu druhou smutnější stránku. Třeba se dozvíte, kdo ze spolužáků už není mezi námi…
Vlastně všechny předchozí hraní něco slavily. Na Bowlingu jsme opět zpívali už popáté v říjnu 100 lat! Tentokrát oslavenci Petrovi. Údajně měli před námi vystoupení Petr s kamarády a bylo to moc podařené. Škoda že jsme je neviděli. Ale jak jsme začali hrát, tak se hned všichni napojili na naší frekvenci a pařili s námi až do konce druhé rundy. Pak, jak už to k tomu patří, tak pozvání na raut, nějaké to pivko a pulečka a hajdy domů. A nezapomnět na dušičky. A sekat latinu atd. Mějte se hezky.

Tom a Blaf

Super oslava narozenin se konala v Tyře. Velice vděční posluchači a pohostinný jubilant. Dali jsme tři kratší rundičky a upalovali pokračovat v koncertování do Ropice. Počasí se vydařilo a naše produkce taky. Začali jsme za světla a skončili za tmy. Došlo i na přídavky. Přece jenom máme v Ropici nějaké to fanouškovské zázemí.
Další týden opět dvě akce v sobotu. Burčákobraní v Českém Těšíně na rynku. Skvělé prostorné pódium, opět pozorní posluchači a i organizace fungovala na jedničku. Časově jsme to tak vychytali, že jsme „Zachodzi słóneczko“ nechali zapadnout za činžák v průběhu písníčky. Normálně jsem se cítil jako nějaký faraón. A taky byl krátky rozhovor pro regionální televizi, kde jsem na sebe prozradil, kolik cca vážím.
Zrychlený přesun do Niebor na Dzień Oszeldy. Na písníčku „Aż mie roz zpuszczóm do tej dziury“ na nás normálně křepčil i ministr kultury Zaorálek, který tam byl s nějakou delegací. Koncert byl dle obecenstva úspěšný. Takže opět dík za to.
Mistrovství ČR v rychlořezbě v Třinci u Werk Arény. K hraní jsme se dostali asi se zpožděním 90 minut a ještě ke všemu začalo pršet. Zůstalo tam pár odolných vytrvalců, kterým tímto moc děkujeme.
Super byla svatba v Oldřichovicích Na Fojtství. Ženich prý na naší muzice vyrůstal a to jste měli vidět, jak na nás všichni svatebčané pařili. Ani se nám nechtělo končit hrát, a tak jsme to naše hraní natáhli na dvě delší rundy. Paráda.
Měl jsem lufta z rozloučení s létem v Bystřici. Spíš jako fóbii, že máme zatím málo repertoáru na 3h hraní. Banjista Radek překvapil a všechny premiéry, které jsme s ním hráli na veřejnosti poprvé, dal s nadhledem. Možná se nám blýská na lepší časy…
A ještě ke zvuku. Všecky zmíněné akce byly perfektně nazvučené. Pak se to hraje s takovou radosti a jistotou, že se Vám chce pokračovat v hraní dalších 30let.

Vám ať se blýská na lepší časy taky, přeje tom a BLAF

Srpen, ten už byl na koncertování štědřejší. Moje dceřiná společnost dělá v Diakonii v Českém Těšíně a tak mě pozvali, ať přijdu zahrát děckám na příměstský tábor jako písníčkář. Neskutečně bezprostřední publikum mě doslova překvapovalo svými reakcemi. Třeba jeden chlapec po mě opakoval skoro každý jazykolam ponaszimu a pro změnu jedna holčička se mě v polovině produkce zeptala, jestli budu ještě dlouho hrát. Ještě že má člověk s podobnými posluchači zkušenost z minula. Ale bylo to pro mě dost obohacující, a hlavně zůstal dobrý pocit na obou frontách.
Léto v parku v Jablunkově se mělo konat fakt v Parku Antoni Szpyrce, ale z důvodů dešťového počasí se přestěhovalo na radnici. Takže situace byla asi taková, že jsme měli před sebou cca 20 lidí, kteří nás ovšem vydrželi poslouchat přes hodinu, za což jim dík. A ke všemu zvučil Leszek, tak jsme si to i užívali.
Z předpokládaného nedostatku fanoušků na městském stadiónu v Třinci jsem měl skoro fóbii. A to mi ještě paní pořadatelka před našim hraním řekla, že i na známější pojmy přišlo jen tak cca 20 lidí. A světe div se, na nás jich přišlo asi tak 70 a byli moc pozorní a dobří. A nám to taky hrálo. Byli jsme v úplné sestavě. To znamená „bylo nás šest“. Další den jsme podobný průřez naší diskografií napálili do zaměstnanců firmy, která pořádala akci v bystřickém parku. Konečně se začínáme dostávat do starých kolejí.
Ve trojku jsme udělali radost oslavenci U Mrózka v Návsí. Bylo to takové komornější hraní, ale zato plně uspokojující potřeby hostů . Tančili na naše píníčky ostošest. V rokáči v Jablu Bidoni oslavovali 51. výročí od vzniku kapely. Moc se mi líbil Witch Hammer i Mlsní starci. Dobře zahráli Bidoni a OSG. My jsme to tam údajně taky dost rokově řezali a po produkci jsme slyšeli na náš účet hodně chvály, když to nepřeženu.
Zato v neděli jsem už byl z toho hektického víkendu celkem unavený a to nám bylo třeba jet zahrát do Lesznej Dolnej. To už si pak pokladáte otázky, kdo tež tam na nás bude zvědavý na konci týdne večer. A přece byli zvedaví a dopadlo to nad očekávání dobře. A tak to má být. Těšíme se na září. Máme tam naplánováno až 7 koncertů. Setrvejte s námi na frekvenci.

Tom a Blaf

Nějak se ten pytel s červencovým hraním předpokládaně neroztrhl, ale díky i za to.
Festival Na Pomezí. Těšili jsme se na něj jak malí kluci a připravili si důkladně repertoár, který se vztahoval jak k poctění Bubleho dlouhodobého působení v kapele, tak ke zpožděnému křtu loni vydaného cd Szufloda. Dokonce jsme si vymysleli i pár vtípků vztahujících se k těmto tématům. Bohužel díky odflinknuté práci zvukařů naše snaha přišla vniveč. Také časově jsme byli okřesáni nejvíce ze všech kapel. Holt našinci jsou pro cizí zvukaře cizinci. Tímto jim děkujeme.
Zato na narozeninách pana Jendy v hotelu Steel se nám hrálo luxusně. Zvučil nás dvorní zvukař Leszek a byli jsme v kompletní sestavě. Jak to komentoval Jano: „…opět starý dobrý Blaf“.
S Robertem a Koldou jsme zahráli v Excelsioru v H. Lomné pro představitelé a činitelé z Ústeckého kraje. Ti opravdu neskrývali ani nadšení z našeho regiónu, ani z naší blafovské muziky. Chrochtali jsme blahem. A ještě bylo jedno hezké hraní od srdce v Městské Lomné v penziónu Réva. Hráli jsme na narozeninách paní Marty a posluchači byli velice vděční a pozorní.
V srpnu a v září se už nám rozjíždí více veřejných akcí, na které se nesmírně těšíme. Jenom doufáme, že zas někdo nevymyslí nějaký lockdown.
Užívejte léta!

Tom a Blaf

U Koldy jsme se v červnu sešli na prubě asi 3x, u Roberta včera. Tam jsme pečlivě vybrali repertoár na sobotní Pomezí v Dolní Lomné, kam se už nesmírně těšíme.
Přiznám se, že jsem si zahrál dvakrát jako písníčkář. Byl jsem pozván do Alžbětinek na zahradu, kde každým rokem hraju pro klienty a řádové sestřičky u smažení vaječiny, nebo opékání párků. Je tam vždycky moc příjemně, ale také na mě vždy dolehne ten fakt, že se pokaždé představuje ne zrovna málo nováčků. Asi víte, co mám na mysli.
Druhé písničkaření jsem zrealizoval na festiválku, který se jmenuje Besedický klobouk a pořádá jej každoročeně náš bývalý mandoliňák Piškot. Plánovanou půlhodinku jsem nadstavil na 40 minut, a to díky krajánkům z Třince, kteří si vyžádali přidat Cug do Werku a Hyje na Turka. Všem doporučuji tuto destinaci navštívit, protože Besedické skály jsou nádherné a v těsné blízkosti vesničky.
S Koldou a Radkem jsme si zahráli i v rámci ošlehání Radka blafovským ventilátorem na narozeninách v kulturáku na Písečné a v hospůdce U Jurčíka v Těšíně. U Bubleho na zahrádce jsme grilovali a popíjeli vizoura s pivem a já jsem tam záměrně nevzal sebou nástroj, což zřejmě byla chyba…
S Janem a Robertem jsme v rámci projektu “Mezinárodní jablunkovské dvorky“ nazpívali na kameru Werkovy cug a Gdo roz wyrosnył w Jabłónkowie a taky trošku pak popěli v dobré společnosti u opékání párků.
Vyvrcholením června byl pro nás koncert na fotbalovém turnaji v Hrádku, kde jsme konečně zahráli v celé aktuální sestavě. Hráli jsme z vlečky a atmosféra byla i přes jeden výpadek elektrického proudu a také mírný deštík úžasná a my chceme věřit tomu, že už se to všechno vrací do starých kolejí, a aby to tak bylo, tak vám doporučujeme: Jděte se bodnout !!!

tom a BLAF

Zkusím napsat velmi stručné zpravodajství. 2 x za měsíc se snažíme zkoušet. Nový banjista Radek se snaží. Byl už s námi dokonce i v GM Studiu, kde jsme nahrávali písníčku na vybraných 20 slov ponaszimu. Celkem jsem se u skládání zapotil, ale byla hotová i shudbou za 4 hodiny. Honza k ní vytvořil i mobilní video. Najdete to pod názvem Nadrzistane.
Co se hraní týká, tak zatím nic moc. Jednu charitu jsem zahrál sám s kytarou pro seniory v jablunkovské Pohodě. Poslední pátek jsme si s Janem vrzli na oslavě narozenin na chatě Skalka. Tam Jano vyměnil bicí za kytaru, ale musím ho pochválit, že na ní hraje stejně dobře, jak na bubny. Pokaždé vynikající atmosféra, která nejen že vychází z muzikantské nadrženosti, ale i z touhy po společenském vyžití Vás, našich příznivců a posluchačů.
Už se moc těšíme do Hrádku na snad hasičskou slavnost, kde si zahrajeme v plné sestavě. A taky se těšíme na Pomezí, kde sice budeme muset zabojovat s personálním omezením, ale už teď víme, že to zvládneme.
Uživejme si teplých letních dnů a těšme se na sebe!!!
Tom a BLAF

Po necelých čtyřech měsících zdravím všechny fanoušky a posluchače Blafu. Tato doba je tak divná, že jsem Vám za Blaf dokonce nepopřál ani hezké Velikonoce. Musím totiž přiznat, že Covid 19 potrápil i některé z nás. Já jsem to schytal jako první ještě v listopadu - oboustranný zápal plic. Pak přišel na řadu Buble a bojoval za podpory i našich modliteb o život v ostravské fakultce. Po novém roce to postihlo i Koldu s dosti drastickým průběhem. Honza si způsobil úraz, který ho odstavil od hraní dle jeho slov minimálně na půl roku. Přesto se nám dařilo za těchto podmínek aspoň jednou za měsíc se sejít na utajené zkoušce v momentálně aktuální možné sestavě a něco si zahrát z nové Szuflody a oprášit starší „śpiywki“. Buble nám na jedné zkoušce oznámil, že oficiálně ze zdravotních důvodů končí a tak jsme museli bohužel začít řešit i personalistiku.
Takže v tomto týdnu jsme si udělali zkoušku (třeba online) v sestavě, ve které budeme vystupovat na nejbližších možných koncertech a vystoupeních. Jano hajtka, Robert basa, Kolda kytara, já housle. A při této příležitosti jsme testovali nového uchazeče hry na banjo. Jmenuje se Radek a myslím, že mu to hraje! Já za něj zvedám ruku. Chce to teď ale zkoušky zintenzivnit a doufáme, že nám to stav brzdového systému pandemie umožní.
Moc se na vás těšíme a jestli je Vám za námi smutno, tak Honza sdílí na youtube nějaká videa, která nastříhal k našim písničkám, anebo se mrkněte na můj profil FCB, kde sdílím téměř všechno, co se kde o Blafu šustne.

Držme se a VIRU ZMAR
Tom a BLAF

Skupina Blaf přeje hezké Vánoce a hlavně hodně štěstí a zdraví do roku 2021.

Ať je ten další rok lepší a ať se v něm setkáme v celé sestavě na zkoušce a se všemi fanoušky na koncertech.
Toto je naše skromné ale speciální přání.
Věříme, že je splnitelné.
Tom a Blaf

Takto netradičně a moc pěkně napsal recenzi na "Szuflodu" náš kamarád IG
Posuďte sami:

Do opuštěné hospůdky na rynku dorazilo několik hostů. Nebyli to jen tak nějací obyčejní smrtelníci, ale bytosti nadpozemské, které můžeme potkat jenom jednou za rok, v předvečer sv. Mikuláše. Hospůdka nebyla opuštěná, byla jenom dočasně uzavřená pro veřejnost, může za to prý nějaký PES, ale to je jedno, to platí jenom pro lidi, pípa fungovala a regály nabízely tvrdého alkoholu, co hrdlo ráčí, na každém stole byl popelník, jako za starých časů. Čert luskl prsty, v krbu zaplál oheň. V rohu stál zaprášený jukebox, který už léta nehrál. Andělka k němu přistoupila a postupně naházela všechny mince z výslužky. Aparát zablikal a načetly se nové skladby…

A: Něco Vám kluci pustím, od pana Tomanka
Č: Není škoda, těch drobáků? To zas bude nějaký blaf a vůbec, kdo to k čertu je, ten Tomanek?
M: Máš to v té tlusté knize, co ji pořád taháš s sebou. Oficiálně je to bezúhonný občan, který vede spořádaný rodinný život, ve světě velkého byznysu je to protřelý obchodník s ocelí, v umělecké sféře je to známý písničkář, hudebník, spisovatel, básník, politický glosátor, zrovna tak dobrodruh, cestovatel, tulák…
Č:Zadrž, řekni raději něco jako Jára Cimrman, teď si vzpomínám, to on mě tehdy přemlouval, že se upíše vlastní krví peklu, když bude hrát v Bidonu, jenomže to bylo mimo moje kompetence, tam už v té době poroučel úplně jiný pekelník, tak jsem navrhl, jestli nechce raději vyhrát Portu…
M: Podepsal?
Č: Sice nevěděl, co to ta Porta je, ale podepsal, možná si to splet s Chartou, ale dostal šanci, je tam obchodní dodatek, smlouva pozbývá platnosti, pokud vydá v Jablunkově deset studiových alb….
A: Jak můžeš být tak krutý. Zrovna v Jablunkově.
M: Pssssst, už to hraje.
Č: To je nějaký bigbít, ale začíná to hezky, na kierchowie a pak Na piwo. S takovou písničkou mohl klidně tehdy do toho Bidonu. Víte jaká je Tomankova sv. Trojice? Ne? Piwo-rum-startka. Dáme si taky jedno, ne?
M: „A przitwardzimy“. To by se mohlo v Jablunkově líbit…Nalej.
A: Mě se spíš líbí další skladba Krejda, jak krásně se umí vypsat z milostného zklamání, je tak citlivý.
Č: Spíš si vyřizuje účty s bejvalkama, co ho podváděly.
M: Ještě že kdysi nebyli sprejeři. To by bylo na soklu pod kostelem dodnes. „Majka sie ku.vi a je to 3,14ča.“
A: Kytara zvoní a ten zvuk varhan, pěkně z duru do moll a zase zpět, jak na adventním koncertu v Alžbětinkách, za to půjde rovnou do nebe…
Č: Ehm, zatím je pořád ještě můj.
M: To spíš Honza, to je jeho práce, ale ten si to u nás musí ještě vyžehlit.
A: Co ten V Gipsu pysk, rytmika je zpět, poslechni si ty nadupane stopky v refrénu.
Č: Skrytá reklama na BESIP, stavebniny a loterii
A: Tak to je dost ujeté, na bookletu jsou úplně jiní sponzoři…
Č: Tomáš by řek´ Ujechane, on si vůbec hodně vymýšlí, v pekle máme jednoho, co si taky pořád něco vymýšlel nějaký Baron Prášil…
M: Vůbec nic jste nepochopili, Ujechane gymby, je protiválečná píseň na způsob slovíčkaření Johna Lennona, jež odhaluje absurditu dvouleté vojenské služby…
Č: Hovno, těžká schíza to je, máš to v Branecké černé na bílém, za ošacení a za kus žvance, bude plnit doslovně rozkazy, nechá se naverbovat k elitním jednotkám…
A: Ten „Tadek“ to je celý Tom, když je někde pivo a partyja, poletí na padáku i proti větru, nemusíš ho ani moc přemlouvat…
Č: Mě taky ne, dáme ještě jedno.
M: A stejně to je nejznámější parašutista v Jablunkově…
Č: No asi tak jako je Zich nejznámější potápěč…
M: Slyšíte to piano, je tak dramaticky naléhavé, Honza si to chce fakt vyžehlit. Smutný začátek.
A: Hele už vyšla první hvězda, krásně svití hvězdička, zrovna jako mě na čele.
Č: Świyci Gwiozdeczka, świyci jako Świyciwilkovi oči…
A: Kdo to je, proboha?
Č: Legendární postava ostrahy TŽ, když měla službu, tak se třásla celá šichta od baňkořa po vedoucího provozu. Rozkaz zněl jasně: „Opilec ani šmelina nesmí projít“, dodnes má na velitelství ostrahy vyhrazenou jednu místnost jako síň slávy.
A: A ta historka z noční šichty? Zní tak přesvědčivě, Tomáš se díval přes okno? Třeba to byla jiná werkšuska.
M: To už je dávno, pokud si dobře vzpomínám, když měl neodkladné záležitosti, tak branou nikdy nešel.
Č: Jeřábnice, skladnice, kantýnské nechával na pokoji, jeho zajímaly jiné panenky
A: Panenku měli Poutníci, Tomáš má Lalka
M: K jedné panence se váže strašidelná historka, podle skutečných událostí…
A: To zas bude „černá sanitka“
Č: Počkej s tím vyprávěním, docela mi vyhládlo, kousek odsud je vyhlášené řeznictví, domácí výroba, mají tam všechno jelita a trówke….
M: Ty vole to je kombinace.
Č: Mě spíš zajímá ta Aňka Prdelónka, prý si ji můžeš přikoupit, je to prý s ní fajne…
A: Kdybyste Vy dva raději poslouchali pořádně text, je tam játrovka a nezpívá se do Aňky, ale do baňky.
Č: Já radši do Aňky než do baňky
M: To jsou samé hroby a exhumace, já se pro sicher podívám ještě jednou pořádně na sponzory, nemáte někdo booklet?
Č: To bude skrytý sponzor
A: Nějak mě přešla chuť na tlačenku. S takovou v Jablunkově zkrachuje další řezník, nikdo si nic nekoupí a je před vánocemi….
Č: Copak takhle bublá kotel? To je spíš zombie.
M: Jak nám ten Buble krásně bublá, podle mě jeho nadživotní výkon…
Č: Dám si to jako vyzvánění do mobilu, nalej po rumu, co je další písnička?
A: Grób a další mrtvá dívka, pro změnu.
M: Spíš čarodějnice.
Č: Fujtajbel, to už je nekrofilie.
A: V pohádkách o Šípkové Růžence a ve Sněhurce to náhodou dopadlo dobře, nakonec byla svatba.
M: Když už jsme u toho. Co ten Lolek, už si vzal tu Vietnamku, ona měla rovněž černý cop…
A: Tak nevím, jeho mamince se to hrubě nelíbilo, měla z toho špatné spaní.
Č: Tomáš mívá taky občas noční můry, jako ten Straszidelny plac. To jsou samé mordy, kopání hrobů, možná se taky v noci odkopuje.
A: Má jenom moc bujnou fantazii a možná je náměsíčný, to by hodně vysvětlovalo…
M: Měsíc v úplňku bývá hodně silný.
Č: Jo a má na balkoně šmírácký dalekohled, kdepak to nebude amatérský astronom…
A: Je tak romantický, jak myslí na svoji dívku
Č: Hovno, opíchat ji chce, v nějakém kráteru… Moon, Moon, Moon
M: Co tu vyješ. Někdo má rád holky, jiný zase…
A: Tomáš měl vždycky dobrý vkus.
Č: Černéééé očíííí, černéééé vlasy, kdo to byl?
A: No O Twoji twarzi se nebavíme, mám o něj trochu strach, z nešťastné lásky by si i na život sáhl, on je tak rozněžnělý….
Č: Hovno, ten by sáhl spíš po flašce.
A: Ale stejně to je hezká písnička, ta by mohla zlidovět.
M: Kdepak chlast, Tomáš smysl pro Powinność a potřebuje mít v životě řád a jistoty, nikdy se z ničeho nevyvlekl, odvod-přijímač-přísaha.
Č: Baby, čundry, zábavy….
M: Má toho na svědomí dost, ale nechá si říct, po zážitku U Žida viděl na vlastní oči, co dokáže delírko, ta hospoda už dnes neexistuje, ale ve své době se tam scházely různé existence, kdejaký místní pulyr….
A: Tomáš je ale výjimka, to všechno ti jeho kamarádi, měli na něj špatný vliv, prý že jenom na jedno a zahrát kulečník. Pořád ho přemlouvali.
Č: Ani moc nemuseli, a když má na druhý den kocovinu, tak si pořád na něco ztěžuje…
M: Někdy ho ta Dudraczka drží celý den, hrozně se lituje, nic mu není dobré, všechno je špatně, nic nemá cenu.
A: To protože už toho hodně zažil a viděl, je to už v podstatě pamětník, pořád nad něčem přemýšlí a dává do souvislostí…
M: Kdysi dávno jel s Babičkou ještě jako chlapec vlakem do Darkowa na pohřeb. A pak po 40 letech zažil něco jako déja vu.
Č: Já jsem toho taky hodně zažil a viděl a přemýšlím, co má znamenat Synek se sluchatkami
A: To je prosím pěkně dadaismus ve své nejčistší podobě. Pořád říkám, že má bohatý vnitřní život…
M: Já už z vás mám taky déja vu anebo přeskakuje ten samohraj.
Č: Loučí se s vámi BubleMoon, bonus, maďarsky jak jinak…
A: Tak jak se vám to líbilo kluci? Já bych s ním klidně i….
Č+M: Co???!!!!!
A: Nazpívala duet
Č: Víš co, nalej raději ještě každému jedno na cestu…
M: Tematicky jsou to vzpomínky na osmdesátky. Bude se to líbit hlavně vrstevníkům.
A: Popsal víc sešitů, než Adam Bernau, ještě o něm uslyšíme.
M: Já neslyším housle.
A: Leon o něj kdysi přelámal smyčec.
Č: Hudebně je to mišmaš odevšad, tam si každý něco najde, když se hraje jenom akusticky, tak by se to nakonec dalo nazvat i jako sólová deska, za kterou by se nemusel stydět ani…
A: Kdo, Nohavica?