HOME | HISTORIE | DISKOGRAFIE | FOTOGALERIE | SLOVNÍK | KONTAKT  



               
AKTUALITY      VZKAZY   
AKTUALITY
31.12.04
Minulé pondělí mi vytrhli už v pořadí třetí zub a v útery jsem pohřbil druhého spolužáka. V okamžiku, když ho spouštěli do hrobečku tak mi dorazila eSeMeSka:

Svet plny necekanych moznosti lezi primo pred nami. Pojdte se jimi inspirovat spolecne s nami i v roce 2005

Ještě že mi zbývá přibližně stejný počet zubů, jak spolužáků ze základky. Takže čistit, čistit a čistit. Za kapelu BLAF přeju hodně štěstí a zdraví v roce 2005.Tom


23.12.04
Přejeme všem krásné, klidné a pohodové Vánoce a šťastný Nový rok !!!


Ostrý a Javorový - pohled z Písečné


6.12.04
   Mikulášskou máme za sebou. Perfektně se nám hrálo s Čertem Martinem na trubku a s Mikulášem na ozembouch(palice se zvonečkem). Tentokrát za náma přijeli naší věrní fanoušci nejen z Ostravy, ale také z Polska a naše hudba vyhrávala z juboxu do ranních hodin. Škoda jen, že jsem musel brzy ráno na zabíjačku a neužil si to taky do konce.
   Za to jsem ale večer byl v Cieszynie na Těšínské nebe. Moc, opravdu moc jsem byl z tohoto spektaklu nadšen a ještě dlouho budu a to i přesto, že jsem "zaryty" odpůrce divadel. No řekněte sami, není to hezké pojmenovat Těšín Šnapsštadtem? Anebo se dozvědět, že to, co je obrzidliwe a žije nad Olzóm nima žaba, ale celnik? Určitě dávám tomuto počinu jedničku a sháním pod stromeček cédéčko z Jarkovými písníčkami nazpívanými herci Těšínského divadla. Tom


5.11.04
  Tomáš se opět hecnul a přepsal další příběhy ze svých mnoha sešitů, které mu leží ve skříni. Tentokrát je to o jeho gastarbajření na jahodách kdesi v Německu. Vše, co prozatím sepsal, je v Textech. Věřme, že bude nadále pokračovat v přepisování do stroje, teď na to určitě bude mít čas, když už nám posunuli čas a nastávají klidné a dlouhé večery:)
  Rozhodli jsme se, že příští rok po dlouhé době zase obrazíme soutěže, jako je Porta, Trampská Porta a Moravský vrabec, když už nám bude těch krásných 20 let !!! Jano


2.11.04
  Dlouho nic a najednou tři hraní v rozmezí šesti dnů. V Harendě se hrálo dobře(viz vzkazy). Poslouchali nás i zahraniční hosté. To znamená z Polska a Slovenska.
  Pak jsme hráli u otevírání nové tělocvičny v Bukovci. Ať obci slouží!!! Škoda, že jeden z nejmenovaných poslanců odjel dřív omajáčkovaným vozem a nepočkal na naši písničku Hyje na Turka. Mohl se klidně zdržet déle a pak se přesunout letadlem. Možná tím ale ušetřil policajtům na navýšené platy a renty. Já už jim na to taky šetřím a proto jsem tam přijel na kole.
  A co včera? Včera pondělí bylo a my jsme pařili v Hrádku na Dziole téměř do půlnoci pro firmu Kern, která zahájila provoz na Balinách a bylo moc dobře. I to grilované prasátko. Mňam. Hned bych si ho dal. A ten pán z Ukrajiny taky hezky zpíval a hrál na kytaru a my jsme postupně odkládali nástroje abychom mu to nekazili
  A listopad už jede a je skoro po dušičkách a já furt jezdím na letních gumách. Už někdo přezul? Tom


20.10.04
Dnes o nás vyšel článek v Hutníku: Kapela Blaf chystá na cédéčko písničky Oto Žabky. A je tam i fotka z hraní ve Valdštejnské zahradě. V kapele, kromě toho, že Renata s Robertem mají foferki kolem novorozených dvojčat a my jsme zkoušeli v pondělí bez basy, není nic nového. Těšíme se na Vás do Harendy.
Tyle słów pisma świętego. Tom


18.10.04

Robert Kulka mo bliźnioki, Magdalena a Szymon. Urodzili sie 14.10. dopołednia, zdrowi a przepiekni!

!!! GRATULUJYMY !!!

We strzode 27.10. grómy wroz z grupami Gryf a Old Blues Company ale bez Bublego, bo beje kajsi na łorlapie. Tak tam zajamujymy z Juróm Mannheimym a Karłym Gibiecym z Gryfu. Tóż tak. Jano


29.9.04
    Ve Vinárně za plotem v Orlové to bylo celkem fiasko. Hráli jsme pro zaměstnance nějaké banky a dělali jim vyloženě křoví. Takové obyčejné rádio, na které se nereaguje. Oni si u toho hráli Petanque a mezitím něco snědli a vypili hafo nealkoholických nápojů. My jsme energii ze sebe vydávali ale nepřijímali ji zpět. Jednoduše - dobře zaplacená zkouška. Dle objednavatelé jsme ale svůj účel splnili na jedničku.
    Úplně perfektně ale reagovalo publikum v Pizzerii Verdi. Přijeli tam na nás dokonce čtyři lidi z Polska. Hráli jsme o život a líbili se i spolužačce moji mámy, která mi údajně píše všechny texty, jak tvrdí zlí jazykové. Schválně si představuju jak píše Chlast wypaluje buńki.
    A co Srdce Evropy? Hrálo se dobře. Škoda jen, že byl program rozdělen na předprogram a program. Když se teď podíváte do regionálního tisku, tak tam jsou hrdinové úplně všichni účinkující. Vlastně úplně všichni ne. Jenom ti, co umí hrát potmě. Tom


13.09.04
   V návaznosti na Al-pajdy a Al-srajdy přidám k dobru novinku. V Prachovských skalách byla odhalená a zničená nová teroristická buňka Dudl-ajda. Tak proč bychom se báli?
   Na BG Jamu v Tošanovicích jsme hráli snad úplně první a vůbec nám to nevadilo, protože jsme dostali hezká žlutá trička a skleničku džemu. Pak jsme spěchali do Smilovic a tam mám dobrý zážitek ze záchoda.
   Není až tak podstatné, aby byl na rolce papír, ale mít sebou mobil. Prozvonil jsem všechny spoluhráče a nikdo to nevzal. Až na šestý pokus náš dvorní zvukař. Než ale dorazil s metrem papíru, tak se nade mnou smilovaly holky stojící před vedlejší kabinkou a podaly mi tam skoro dva metry. Dík.
   Na Taverně Ranch jsme měli pařbu z práce. Podařilo se mi tam zlanařit Bubleho a exBlafa Juru. Taky dobrá pařba. Hlavně vynikající grilovaná křidýlka, kotlety a víno z Moravy. Ovšem nejlepší pocit mám z hraní v cíli Mánesové stezky. Moc dobře jsme byli ozvučení, zahráli jsme i všechny nové věci a turisti byli velice pozorní. A u ZOO jsem změnil sloku ve smyslu, že: Hroch sie ze swojóm samicóm kocha a Mánes to maluje. Jestli Quido nebo Josef, to už nechám na Vás.
Tom


7.9.04
Kdo byl Pavel Sikora a jeho vliv na rozvoj horské cyklistiky


   V současnosti by bylo patrně velmi těžké posuzovat vliv Pavla Sikory na rozvoj horské bicyklistiky, protože jeho role v životním příběhu Dr. Kozla je značně rozporuplná. Jisté však je, že právě důsledky jeho konání přivedly posléze našeho génia k dobrovolnému odchodu do zahraničí.

   Avšak abychom začali od začátku. Kozlův deník hovoří o tom, že se sgt. Paulem Sikorou se seznámil již v roce 1940 v době svého působení u R.A.F. Tento světlovlasý hoch odlétal jako palubní střelec s Kozlem desítky bojových letů. V boji prokázal častokrát značnou odvahu, za což byl mnohokrát vyznamenán. Měl pouze jedinou chybičku, která ovšem jeho službě u královského letectva nebyla na závadu, nicméně o to více vadila jeho spolubojovníkům. Neměl totiž hudební sluch. U palubního střelce tato drobnost nevadila stejně jako by nevadila u náčelníka proviantního skladu či mechanika. Problémem ovšem bylo to, že velmi často a rád hrál svým kamarádům na banjo a když se rozjel, tak k tomu i zpíval. Podle Kozlových vzpomínek měl neuvěřitelnou výdrž. Cituji:
- "Paul tento týden již podeváté dostal deku a major mu vyhrožoval trestem smrti, ale už zase brnká na ten pekelný nástroj."


Fotografie z Kozlovy pozůstalosti: Posádka poručíka Malloneye (v horní řadě druhý zleva) při instruktáži, kterou Kozel a jeho muži prováděli pro americké letce v r. 1942. Jediná dochovaná fotografie, na které se št.kpt. Kozel nachází spolu se sgt. Paulem Sikorou. Kozel je ve spodní řadě nalevo, vedle něj se nachází Sikora.


   Je jisté, že drobné ústrky svých spolubojovníků Sikora přežil, stejně jako celou válku a spolu s Kozlem se vrátil do vlasti. Vzhledem k tomu, že pocházel z tohoto kraje, sehrál zřejmě i jakousi roli v tom, že se Jan Egon rozhodl přijmout místo v železárnách. Zde však stavíme trochu na vodě, protože Kozlovy deníky o důvodech mlčí. Nicméně je pravdou, že se i s přáteli Dr. Szmekem a Ing. Morcinkem podílel na pokusech s horským bicyklem. V této společnosti však měl přísně zakázáno hrát na banjo a zpívat. Tento zákaz však měl na počátku roku 1947 zcela racionální charakter – zakázáno měl zejména hrát na banjo, protože se mu na dlani objevila malá hrčka, kterou šikovný lékař Dr. Szmek velmi elegantním chirurgickým zákrokem odstranil a byl v rekonvalescenci. Zpěv měl posléze zakázán z důvodů zcela praktických, protože pokud se rozjařená společnost po cyklistických výletech dala v kterémkoliv místním hostinci do zpěvu, hrozilo že Pavel dostane na bendžo.

   A bylo to právě 20. června roku 1947, kdy přijel do Třince Ing. Kopecký, obchodní ředitel firmy Laurin & Klement, aby s Kozlem jednal o prodeji licence jeho horského bicyklu pro sériovou výrobu. Pro tuto příležitost s sebou Kopecký přivezl pět členů pražského bicyklistického spolku „Přátelé šlapek“ a chtěl aby Jan Egon připravil několik vzorků svého vynálezu s tím, že uspořádají v rámci testu malý závod po okolních kopcích. Jan Egon chtěl do soutěže pochopitelně nasadit nejsilnější kalibr a tak kromě favorizovaného Františka Ryži vsadil i na zdatného Pavla Sikoru. V tuto chvíli se zdálo, že je vybojováno a náš vynálezce se těšil, jak dá nový model bicyklu všem běžným strojům na frak. V předvečer závodu si zapsal:
Kdeže na nás s Přáteli šlapek. Co že si myslí ten Kopecký, že jsme dělali ve volném čase v Anglii. (Myšlen samozřejmě každodenní cyklistický trénink.)

   A tak když stanulo 8 borců na start, Kozel se ještě usmíval. Ryžův drive byl neuvěřitelný, rychlost s jakou vyjel první kopec byla úžasná, bohužel nepřekročil svůj stín a při sjezdu skončil v prvním patníku. To by nebylo nic tak hrozného, kdyby se Dr. Szmek, který se snažil za Ryžou držet v těsném závěsu, dokázal Františkovi vyhnout. Bohužel vyhnuté měli v tu chvíli akorát ráfky a v závodu již nemohli pokračovat. Přesto Kozel stále věřil, že Pavel Přátelům šlapek ještě ukáže. Jel těsně za nimi, v klidu a pohodě, a zatímco pražští cyklisté šlapali co mohli, Pavel se začínal nudit. Protože na náročné 40ti kilometrové trati zbyl jako jediný s Kozlova týmu a nechtělo se mu celou dlouhou trať trávit samotnému, přidal se k pelotonu a chvilku potícím se a ztěžka dýchajícím Pražákům na pokraji sil vyprávěl vojenské historky a vtipy. Do té doby bylo v podstatě všechno v pořádku. V kterémkoliv okamžiku ještě mohl volně přišlápnout a zmizet zdecimovaným Přátelům šlapek daleko vpředu. Ale bohužel – následující děj je příkladem toho, jak zdánlivá maličkost stačí k tomu, aby se rozvoj nového průmyslového odvětví zdržel o cca 40 let. Jak jsme již uvedli, Pavel se nudil a pražští borci nebyli schopni na jeho vtipy reagovat. Proto zvolil něco pro povzbuzení a zanotoval si. Je asi v zásadě jedno, která to byla píseň, ostatní závodníci se později velmi lišili v názoru – někteří tvrdili, že zpíval árie z Rigoleta na slova Pec nám spadla, jiní se domnívali, že šlo o britskou hymnu říznutou Ovčáky čtveráky. Výsledkem tohoto neuváženého činu ovšem bylo to, že ostatní jezdci se vyděsili, zmobilizovali poslední zbytky sil, šlápli do pedálů a dali se na zběsilý úprk do cíle. Někteří posléze vypověděli, že i když byli zcela na pokraji sil, volili raději dobrovolnou smrt vyčerpáním než dále snášet Pavlovu pěveckou produkci. A tak když se překvapený Pavel vzpamatoval, byli ostatní už za horama.

   Kozel byl poražen, přesto však ještě doufal, že Ing. Kopeckého o kvalitách svého horského bicyklu přesvědčí a celou společnost pozval na večeři. Jak se stalo, že firma Laurin & Klement nakonec horský bicykl nekoupila, není zcela jasné. V útržkovitých vzpomínkách Dr. Szmeka se objevuje zmínka o jakési Sikorově večerní hudební produkci, která skončila přivoláním policie a hasičů. V deníku o večerním incidentu Kozel mlčí, nalezneme zde jen strohou poznámku:
"Sikoru zatkli, Kopeckého odvezli hasiči, Pražáci odjeli vlakem a já asi odjedu do Austrálie."
   Jednání s firmou Laurin & Klement definitivně končí a o několik měsíců později pak Jan Egon skutečně odjíždí, ovšem do Ameriky. Zbytek Kozlova příběhu je notoricky známý, málo toho ovšem víme o osudech Pavla Sikory. Ten se nám v roce 1947 definitivně ztrácí a posléze o mnoho let později vystupuje již jen ve zlidovělých písních. Bohužel zřejmě i tam se jedná o zcela náhodnou shodu jmen...

převzato z http://web.iol.cz/exco/




strana | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 |
KALENDÁŘ 2024
12.2. Domov Nýdek
6.3. Pohoda Třinec
15.3. Hospoda Střítež - Pár strun a Blaf
4.4. Domov Důstojnost - Nýdek
5.4. Kass - Český Těšín
6.4. Aprílovy ponor - splav u Nieslanika Jablunkov
26.4. Soukromá akce - Bowling Jablunkov
27.4. Pivovar Koníček - Vojkovice
7.5. Soukromá oslava - Pod Akáty
10.5. Soukromá oslava - Ostravice
11.5. Včelařský den - Písek
31.5. Svatba - Razová
1.6. Vělopolí
14.6. Hospůdka U Propasti - Autokemp Hranice
15.6. Český Těšín - soukr. oslava
28.6. Těšínská přehrada
29.6. Letnice - Chata Ostrý
6.7. Festival Na Pomezí
12.7. Šumperské pomněnky
13.7. Soukromá oslava – Bystřice
14.7. Jablunkovský jarmark
20.7. Ustroń
26.7. Muzeum - Český Těšín(18)
2.8. Návsí - letní kino(17)
4.8. Gorolski pochód – Jabłónków(12)
10.8 Soukromá oslava – Dolní Lomná
16.8. Soukromá oslava - PZKO Mosty(19)
18.8. Bluegrass Theatre - Metylovice
24.8. Vendryňský letní karneval
13.9. D. Lomná – U Muzea
14.9. Soukromá oslava - Brno(16)
21.9. Chata Gírová(14)
21.9. Drops "40" - Karviná Lodičky(17)
28.9. Soukromá oslava - Český Těšín
5-18.10 Nahráváme v Southock Recording
15.10. Parník - Ostrava
19.10. PZKO Marklowice
8.12. Vánoční koncert u radnice - Šumperk

KALENDÁŘ 2025
16.5. Svatba – Dwór Kukuczka -Istebna(PL)
14.6. Těrlické slunko – Těrlicko(12)
13.9. Jabkový den- Jablunkov(Blaf 40+J.K.Kolegium)

Počet vystoupení po dobu existence kapely:
1985 - 1 1986 - 14
1987 - 19 1988 - 27
1989 - 46 1990 - 38
1991 - 11 1992 - 18
1993 - 19 1994 - 18
1995 - 25 1996 - 35
1997 - 34 1998 - 35
1999 - 40 2000 - 40
2001 - 53 2002 - 52
2003 - 56 2004 - 42
2005 - 42 2006 - 35
2007 - 46 2008 - 49
2009 - 40 2010 - 42
2011 - 44 2012 - 48
2013 - 38 2014 - 52
2015 - 47 2016 - 49
2017 - 41 2018 - 44
2019 - 43 2020 - 18
2021 - 32 2022 - 43
2023 - 35 2024 - 22

celkem - 1471





Počet přístupů: Statistiky těchto stránek